Stopka diskuze

Nevíte někdo název knihy (anglický nebo americký autor) o klukovi, který sbouchnul svou první holku (jmenovala se myslím Irena, bez záruky) a musel si ji vzít. Vyšlo to zřejmě někdy v 80. letech, takové čtení pro puberťáky, prý to mělo i pokračování jak jim šel další život. Díky M.S.

Panu Fialovi:
Pokud jste chtěl znát ověřené bankovní účty, tak jeden každý je "ověřený" jen platbou do vaší kapsy, což není žádné ověření, protože to nezabrání prvnímu a několika dalších podvodům (zablokování od upozornění a jeho ověření jistě nějaký čas trvá). Téhož mohlo být dosaženo jako podmínka registrace, včetně dodatečného doplnění u již registrovaných uživatelů (č. ú. přiřazeno k údajům v Profilu, účet se každý dozví při obchodování, takže žádný osobní údaj navíc). Nepovinné pokud by uživatel v rozšířeném nastavení Profilu "V bazaru: Prodávám/Nakupuji" zaškrtl jen políčko "Nakupuji"). Pokud by někdo takový v bazaru knihy přesto nabízel, a kupující nebo administrátor si kliknutím na Profil ověřil, že zaškrtl jen "Nakupuji", byl by to důvod k okamžitému zablokování účtu. Nic složitého. A dobročinnost? Vynucovat ji pod jakoukoli záminkou považuji za NEMRAVNÉ, tudíž proti smyslu dobré vůle, která má být svobodná - jinak je to převlečené zlo. Úplně by stačilo přidat na hlavní stránku počitadlo příspěvků z bazaru a ve chvíli dosažení částky potřebné na měsíční provoz výběr zastavit - možnost přidávat zdarma inzeráty do konce měsíce by vás už nemusela trápit, když už jste něco málo, něco víc dostal a jste takový dobrák, ne?
Současné zpoplatnění bazaru považuji za "změnu pravidel uprostřed hry" a v krajním případě i "nepřátelské převzetí" OBSAHU, který jste nevytvořil (to vám neubírá na zásluze, že jste prostředí pro to vytvořil a udržujete ho, ale do toho vás přece nikdo nenutil a nenutí). Pokud jsem přidával nové knihy, nahrazoval nekvalitní skeny lepšími náhledy, opravovala překlepy a nesprávné roky vydání apod. a předpokládal jsem, že bezplatný bazar je mi ODMĚNOU za vykonanou práci, tak jsem se evidentně mýlil. Místo těch tlachů o "bezpečí" stačilo říct: vážení, osm let jsme společně tvrdě pracovali na tom, abych vás nyní mohl zkasíroval. Jak prosté, Watsone!