termitlada diskuze

Nejraději čtu za stolem. To je totiž jediné místo, kde neusnu. Jinak můžu číst kdekoliv třeba i na záchodě.

Měsíčně zpracuji i pět knih, většinou cca50 stránek za den. Ale v tom vedru se to fakt nedá. Tak si to spočítejte. Mě tedy vychází ročně zhruba 60 knížek. Bohužel se mi to zatím ještě nestalo.

Hudba mi při čtení vadí. Zvlášť když je to český interpret. Ne že bych měl něco proti domácí tvorbě. Ovšem se sebezapřením dá se i tohle překousnout. Domácí klid je ideální pro četbu. Hudba je ideální na poslech. Pak jsou ještě i jiné věci, ale ty se netýkají knih.

Úspěchy dělíme na neúspěchy a jiné pravdy nečinné. Podle toho jak život plyne. Takže nakonec stejně vítězí nečinnost. Z tohoto hlediska je důležité býti činným.

Trošku veršů jsem si dovolil :-))


Ty se mi snad zdáš.
Tvář, nebo jiná pomlka.
Zachycená do oka.
Zoufale mnou proniká.
Každá slabika je cílem.
Hmatám ruku tvou.
Mdlou, sťatou.
Pod vysoukou horou,
tvých vzpomínek.
Malý pramínek,
co sotva zachytím.
Už vidím,
jak jsi krásná.
Celá spása,
je teď v nás.
Probudíme jaro,
budem nazí.
Plížit se v extázi.
Šťastni.

Dílčí výsledky jsou minimální, většinou jednostranné, bez překvapujícího účinku.
Poloha je sdělitelná leč fádní. Axiomy ukazují na úplné zpopelnění. Negace bude
vyřešena rozptylem.
Ignoruji vše, protože tak to světu sluší. Vím, že to není etické. Prognóza taky
není příznivá. Vyvozuji důsledky z vlastních pohnutek.
Po rozptylu žádám, zapomeňte na mě.

Vkládám další postřehy ze svého mdlého života. Tak třeba kniha je pro mne víc jak televize. Ovšem srovnání knihy a počítače, musím promyslet. Co nakonec zvítězí ? Doufám že zdravý rozum. Vždyť se přece nemusím dělit. Ponechám si tedy obě možnosti. Hurá zase jsem zvítězil sám nad sebou.