Andre2609 diskuze u knih

..., Láska opanovala mou duši, která se s ní zasnoubila tak rychle, a začala silou, kterouž jí dávala má obraznost, nabývati nade mnou takové jistoty a takové vlády, že jsem musil bez výjimky plniti všechna její přání...

..., A stalo se pak jednoho dne, že ta bytost nejušlechtilejší seděla v prostoře, kdež bylo slyšeti slova o královně slávy a já jsem tam byl na mistě, odkud jsem viděl to své blaženství; a uprostřed přímé čáry mezi ni a mnou seděla šlechetná slečna s velmi půvabným vzezřením, jež se na mne často zadivala, divíc se mému pohlížení, o němž se zdálo, že se končí
u ní...

Tak se stalo, že mnozí zpozorovali to její pohlížení; a dbali toho do té míry, ze když jsem odcházel s toho místa, uslyšel jsem, jak někdo blízko mne praví:
,,Pohleď, jak mu ta panna ničí život"
a když ji pojmenoval jejím jménem, vyrozuměl jsem, že to říká o té, jež byla uprostřed přímé čáry, která vycházela od nejušlechtilejší Beatrice a končila se
v mých očích...

..., Když prošlo tolik dní, že se naplnilo právě devět let, od svrchu popsaného zjevení té panny nejšlechetnější, stalo se
v poslední z těch dní, že se mi ta podivuhodná panna zjevila přioděna barvou jak sníh bělostnou, uprostřed dvou paní, jež byly pokročilejšího věku;
a berouc se cestou, obrátila zraky k místu, kde jsem stál v bázni náramné, a svou nevýslovnou vlídností, jež má teď odplatu na onom světě, dala mi pozdravení tak ctnostné, že jsem myslil, že dohlédám na samé konce blaženství...

..., Věřím, že každá duše je duši rovná, každá duše je svá, samostatná a svéprávná. Lidé se vyvíjejí jaksi vedle sebe, každý po svém; nemohou na sebe působit, opravdu působit jinak, než že druh druha vzájemně pozná...

Hlavní věcí je starat se o sebe, kontrolovat a zdokonalovat sebe sama; to už je věc těch druhých, aby to pozorovali, chápali a vybrali si z toho pro sebe, co se jim hodí. To není egoism, spíš naopak.
Být samostatný, být samosprávný a soběstačný, to právě znamená nežádat od druhého, aby ti dával, co můžeš a máš dělat pro sebe sám...

Není jen žebrota podomní, je i žebrota mravní. Já vždycky chtěl, aby každý byl sám sobě pánem. To plati politicky, sociálně i mravně, Být si pánem: to zahrnuje svobodu i kázeň...