knihkupkyněv. diskuze u knih

Tak tuhle knihu jsem sice nečetla, ale komentář si k ní neodpustím. Kniha u nás vyšla o prázdninách roku 1979, tedy v čase, kdy mnohé knihy, obzvláště zahraničničních"kapitalistických" autorů byly nedostatkové zboží a stály se na ně fronty. Byla jsem tehdy učnice v pražském knihkupectví. Tenkrát byly nové knihy prodávány vždy ve čtvrtek a avizovány v plátku Nové knihy. Jenže u téhle se stala chyba, že byla ohlášen o týden dříve. Takže lidé, kteří si k nám pro knihu přišli týden před, nechali záznam a další si knihu již bez fronty vyzvedli. Jenže co se nestalo. Přišel k nám jeden pán, v ten správný týden a na moji odpověď, že knihu volně nemám, jen pouze pro lidi, kteří si ji už objednali, se pán strašně rozčílil, že má o ní taky velký zájem atd. Nijak mě to nerozhodilo, za rok učení jsem na podobné scénky byla zvyklá. Pán byl značně nakvašený a po chvilkovém bloumání po titulech knih rozložených na pultě požádal, abych mu ukázala dětské knížky pro mladší školní věk. Vyhledala jsem mu je v regálů a položila na pult. Byla jsem v pohodě, jenže milému pánu se nelíbilo, že se před ním netřesu, tak na mně vylítl, jestli mu můžu říct, co je tady k usmívání. Moje odpověď, že mám v popisu práce se usmívat na zákazníky ho znovu vybělila a vyštěkl, že si může myslet, že se směju jeho výběru knížek. Mlčela jsem, úsměv na tváři pořád, i přes to, že kvůli pár korunám, které mu chyběly do ceny dárkové poukázky, mě ještě chvíli proháněl po krámě. Když odešel a vrátila se moje starší, čerstvě vyučená kolegyně, s chutí jsem jí pověděla, jak se pán vztekal, že nedostal knížku, kterou chtěl a vadilo mu, že já mám dobrou náladu.
Docela mě teď překvapilo, že tato kniha se zde nyní nabízí k volnému stažení.