Stanislav diskuze u knih

Trochu matoucí příběh. Nevím jestli to ten člověk má v hlavě v pořádku, ale u mě z toho vyšel špatně pan autor Štraus. Trochu mě to připomíná člověka, co se snaží někomu pomstít za něco, za co si ve skutečnosti může sám. V této knize je mnoho protikladných tvrzení. Byl vedoucím a byla mu vymývána hlava? To stál před zrcadlem? .. Byl vyloučen a přesto se chtěl vrátit? .. Odešel od manželky? (No, to se někdy může stát) ale to že utekl od syna, který byl malý? Po více jak 20 letech ho to začne mrzet? To je tento člověk tak nesvéprávný, že uteče od syna? Těch 20 let to tomu klukovi nikdo nevrátí. Takového otce bych nazýval otčímem a nic bych s ním nechtěl mít. Jakým způsobem také tento "autor" mluví o svém vlastním otci?! Opravdu?! Hodně by mě zajímalo, jestli se jeho otec někdy dozvěděl, že syna opustil ze své vlastní vůle a ne, že mu to někdo přikázal. Ani bych se nedivil, kdyby ho za to vydědil. Nato musím říct, že tento člověk zpackal v životě, co se dalo a ještě se tím chlubí. Trochu ironické. Pochybuji, že se z toho nějak poučil.