Adolf Hoffmeister knihy
1934 | Šalda a česká literatura |
1962 | Labyrint |
1956 | Dalekohled aneb Kdo nevěří ať tam běží |
1963 | Mrakodrapy v pralese |
1958 | Made in Japan |
1958 | Kavárna Union |
1961 | Podoby |
1969 | Vězení |
1926 | Obratník kozoroha |
1965 | Čas se nevrací |
Štítky z knih
Praha deníky Egypt malířství Japonsko cestopisné příběhy česká literatura vězení, věznice cestování kavárny
Hoffmeister je 6x v oblíbených.
Adolf Hoffmeister (*15. srpna 1902 Praha – +24. července 1973 Říčky) byl český spisovatel, publicista, dramatik, malíř, kreslíř, scénograf, karikaturista, překladatel, diplomat, právník, vysokoškolský profesor a cestovatel. Byl zakládajícím členem Devětsilu, předsedou Československého svazu výtvarných umělců, členem AICA, zastupoval Československo v UNESCO, PEN klubu a dalších mezinárodních organizacích.
V letech 1912–1921 studoval na reálném gymnáziu v Křemencově ulici v Praze, kde se sešla většina budoucích členů avantgardní skupiny Devětsil. Při založení Devětsilu 5.10.1920 se Adolf Hoffmeister stal jeho nejmladším členem a zároveň jednatelem. Roku 1919 se seznámil s bratry Čapky a s S.K. Neumannem. Po maturitě pokračoval v studiu na právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kterou dokončil v roce 1925 získáním doktorátu (JUDr). V letním semestru 1924 studoval na Cambridge University egyptologii. Nastoupil jako advokátní koncipient do právnické kanceláře svého otce, v letech 1930–1939 se stal jedním ze tří společníků. Po nástupu Hitlera k moci tato právní kancelář zastupovala řadu německých exulantů, mj. Thomase Manna.
Roku 1927 měl první samostatnou výstavu ve výstavní síni Odeonu. V dubnu 1927 u něj během pobytu v Praze bydlel básník Vladimir Majakovskij. V divadle Dada Jiřího Frejky představil E.F. Burian program Voice-band se sborovou recitací veršů několika básníků, včetně A. Hoffmeistera. Spolu s Nezvalem provázel po Praze francouzského básníka Philippe Soupaulta a vydavatele Léona Pierre-Quinta. Miroslava Holzbachová provedla v Umělecké besedě Hoffmeisterův balet Park na hudbu Jaroslava Ježka a v Osvobozeném divadle měla premiéru jeho veselohra Nevěsta v režii Jindřicha Honzla. Začala trvalá spolupráce Hoffmeistera s Voskovcem, Werichem a Ježkem, pro které připravoval programy a plakáty a kreslil četné karikatury. SVU Mánes uspořádal velkou výstavu Hoffmeisterových kresebných portrétů a přijal ho jako řádného člena, nakladatelství Aventinum, pro které připravil reklamní kampaň k otevření prodejní galerie Aventinská mansarda, vydalo jeho knihu fejetonů ilustrovanou kresbami.
Dva dny po obsazení Československa německými vojsky a vyhlášení Protektorátu dostal 18. března 1939 pozvání do Francie, které zařídil Aragon. Obdržel mimořádné francouzské vízum a 23. dubna uprchl do Paříže. Tam navázal kontakty s odbojovými organizacemi a s pomocí francouzských komunistů založil Maison de la Culture Tchécoslovaque. V září 1939 po obsazení východního Polska sovětskými vojsky byl na základě anonymního udání zatčen a obviněn spolu s mnoha dalšími občany Československa (Pelc, Diviš, Reinerová, Kopf, ad.) jako agent Moskvy. Byl vězněn sedm měsíců ve vyšetřovací samovazbě ve věznici La Santé. Kamarádi prosadili propuštění.
V lednu 1941 se s pomocí Jana Wericha a Jiřího Voskovce přeplavil přes Havanu do New Yorku. V USA bydlel nejprve u J. Ježka a J. Wericha a pak za honorář za své kresby továrníků odejel s Voskovcem a Werichem do Hollywoodu, kde překládal do angličtiny . Od března 1944 vedl Hoffmeister československou sekci Hlasu Ameriky.
V červnu 1945 ho vyzval ministr kultury Václav Kopecký k návratu do Československa. Hoffmeister vstoupil do KSČ a v listopadu 1945 se stal přednostou VI. odboru Ministerstva informací a osvěty, kde dostal na starost zahraniční kulturní styky. V této funkci působil do března 1948.
Roku 1946 se oženil s Lilly Strichovou, která s ním za války žila v USA. Pořídil si chalupu v Říčkách v Orlických horách, kde až do konce života často pracoval i odpočíval. Po vpádu okupačních vojsk 21. srpna upadl do deprese. Zhroucení svých ideálů kulturní a politické avantgardy vnímal jako životní prohru.
Roku 1970 byl penzionován poté, co byla zamítnuta jeho žádost o prodloužení pracovního poměru na VŠUP. Byl předvolán k prověrce na ÚV KSČ a následně vyloučen z KSČ a z veškeré veřejné, publikační i výstavní činnosti.
Adolf Hoffmeister byl nejen právníkem a politikem, ale zejména karikaturistou, ilustrátorem, autorem koláží, spisovatelem, básníkem, dramatikem, organizátorem zahraničních výstav a sběratelem umění. Proslavil se zejména jako karikaturista předních osobností světové i české kultury a politiky.
Adolf Hoffmeister byl nesporně tím, komu se dnes říká celebrita (nikoli v hanlivém slova smyslu) a mezinárodně uznávaným VIP.
POST SCRIPTUM:
Mohu pouze odhadovat (viz korespondence V+W) z jednoho dopisu Jana Wericha, který si stěžuje, že jeho paní dostala hanebný výměr důchodu. I osobně zašel za svým dřívějším kamarádem, zda by se za ženu, která se o něj po nějaký čas starala v USA, nepřimluvil. Prý to trvalo velice dlouho, ale účelu bylo dosaženo.