Albert Cohen

Doplnění k životopisu:
Původním jménem Abraham Albert Coen. Narozen v židovské rodině výrobce mýdla na ostrově Korfu. Po přestěhování do Marseille navštěvoval katolickou školu, na střední škole se přátelil s Marcelem Pagnolem. Během studia práv v Ženevě se připojil k sionistickému hnutí a přidal si do jména hlásku h (pro zdůraznění svého židovského původu). V letech 1926–1931 pracoval na Mezinárodním úřadu práce, kde zjevně načerpal inspiraci k satirickému ztvárnění přebujelé byrokracie. Roku 1940 uprchl před nacisty do Londýna, kde působil jako zástupce židovského úřadu pro Palestinu ve francouzské exilové vládě. V roce 1947 se vrátil do Ženevy. Zemřel roku 1981 na následky zlomeniny žebra.
Do literatury vstoupil sbírkou básní Židovská slova (1921). Posléze vydal román Solal (1930) – první svazek ze zamýšleného cyklu s názvem Židovské hrdinské činy či Solal ze Solalů. Následoval román Hubomlat (Mangeclous 1938, česky 2005), na něj navázala Milá páně (Belle du Seigneur 1968, česky 2007). V roce 1969 vydal knihu Les Valeureux (tj. Junáci) zabývající se opět židovskou problematikou. Další knihy vydané za autorova života (všechny obsahují autobiografické prvky): Le Livre de ma mère (1954); Ô vous, frères humains (1972); Carnets 1978 (1979). Jeho nejslavnějším dílem je Milá páně, za kterou získal Velkou cenu Francouzské akademie.
Zdroj: přebal knihy Milá páně