(† 1946) prožil život lovce senzací pro bulvární tisk a povídky začal psát teprve po dovršení padesátého roku. Zalidnil je drobnými i většími gaunery, putykáři, baletkami, zlodějíčky, koníčkáři a policajty, zasadil do světa broadwayských špeluněk, koňských dostihů a revuálních divadel. Jazykem zkomponovaným ze směsi velkoměstského slangu a nabubřelých frází, vytvořených speciálně pro tento účel, jehož svěžest a svéráznost uznávají i nejkoženější anglosasští filologové, zachytil tento mikrokosmos veleměsta a hemžení jeho hlavní tepny, Broadwaye, kde platí jiné zákony a jiná morálka než v ostatním světě. Formálně se hodně učil u O. Henryho, jehož velikosti, především v sociální kritice, ovšem nedosahuje. I tak je však jeho dílo cenným příspěvkem k poznání jedné stránky americké společnosti i zdrojem svěžího a originálního humoru.
DAMON RUNYON
(† 1946) prožil život lovce senzací pro bulvární tisk a povídky začal psát teprve po dovršení padesátého roku. Zalidnil je drobnými i většími gaunery, putykáři, baletkami, zlodějíčky, koníčkáři a policajty, zasadil do světa broadwayských špeluněk, koňských dostihů a revuálních divadel. Jazykem zkomponovaným ze směsi velkoměstského slangu a nabubřelých frází, vytvořených speciálně pro tento účel, jehož svěžest a svéráznost uznávají i nejkoženější anglosasští filologové, zachytil tento mikrokosmos veleměsta a hemžení jeho hlavní tepny, Broadwaye, kde platí jiné zákony a jiná morálka než v ostatním světě. Formálně se hodně učil u O. Henryho, jehož velikosti, především v sociální kritice, ovšem nedosahuje. I tak je však jeho dílo cenným příspěvkem k poznání jedné stránky americké společnosti i zdrojem svěžího a originálního humoru.