Aristotelés

Potěšte se výpiskem z díla jednoho z největších mozků lidstva:

»Pokud je vůbec v našich silách, nesmíme opomenout vůbec nic, ať už se nám to jeví krásné či odporné. Vždyť i v tom, co nelichotí smyslům, poskytuje plodná příroda nevýslovné hodnoty těm, kteří touží poznat příčiny věcí — a jen to jsou filosofové hodní toho jména.

Bylo by opravdu podivné a protismyslné, kdybychom my lidé, kteří pociťujeme slast při pohledu na napodobeniny přírody, jak je podává výtvarné umění malířů a sochařů, necenili ještě daleko výše pozorování přírodních jsoucen samých, na nichž lze nadto studovat i nejhlubší základy bytí vůbec.

Proto také nesmíme ani při studiu živočichů nejnižších propadnout dětinskému odporu, neboť ve všech věcech vůbec tkví cosi obdivuhodného. Asi jako když nějací návštěvníci hodlali zavítat k Hérakleitovi, ale když byli pozváni dovnitř a spatřili jej nahého a rozpařeného v sauně, zůstali zaraženě stát, ale on jim řekl, aby jen přistoupili bez ostychu, neboť ani toto místo není přece vyloučeno z boží všudypřítomnosti, tak musíme postupovat při zkoumání kteréhokoliv živočicha. Nesmíme se dát odradit naprosto ničím, neboť ve všech věcech je cosi přirozeného a krásného.« (O částech zvířat, kap. V., začátek).