Arnošt Hugo Caha, pozdější spisovatel, kulturní historik a profesor na učitelském ústavu v Brně, jehož jméno není uvedeno v žádné z běžně dostupných encyklopedií ani biografických slovnících, se narodil 1. dubna 1891 v Sádku u Poličky.
V roce 1910 s vyznamenáním odmaturoval na c.k. učitelském ústavu v Poličce a byl uznán „způsobilým vyučovati předmětům skupiny gramaticko-historické“. Po kratším působení jako zatímní, výpomocný odborný a definitivní odborný učitel na obecných a měšťanských školách v okolí Brna a složení řady odborných zkoušek byl v roce 1918 ustanoven zatímním cvičným učitelem a v roce 1919 definitivním učitelem Mužského ústavu učitelského v Brně, kde učil až do své smrti. Předtím ještě 7. září 1915 pojal v Bystrci za manželku Růženu Malouškovou, z kteréhožto manželství vzešly tři děti: Jaroslav (*30. 5. 1917), Jiří (*2. 1. 1920) a Zdeňka (*17. 1. 1921).
Kromě učebnic a dějepisných příruček (namátkově: Stručné dějiny národa československého, Legenda svatojanská: lež a pravda o Janu Nepomuckém, Pomsta Habsburkova: k 300. výročí vraždy 27 pánů na náměstí staroměstském, Čarodějnické procesy v našich zemích, Husitství od svého počátku až po přijetí kompaktát, Tisíc otázek a odpovědí z dějin československých a mnohé další – databáze Národní knihovny uvádí celkem třiapadesát jeho knih) je autorem dvou sci-fi románů z let 1927 a 1928 určených mládeži. V prvním románu V pravěkém světě podniknou dva chlapci (Jarda a Jirka !) spolu se svým otcem archeologem výpravu do jeskyně v propasti Macocha, kde se dostanou do velké dutiny, v níž procházejí geologickými érami Země od prvohor až mezi pravěké lovce. Téměř s jistotou lze předpokládat, že se kniha stala předlohou – ačkoliv to v titulcích není uvedeno – pro slavný film Karla Zemana Cesta do pravěku z roku 1955. (Pod původním názvem vyšla kniha v druhém vydání roku 2008 v nakladatelství Millenium a pod názvem Cesta do pravěku a zase zpátky roku 2011 v nakladatelství XYZ – zde však původní text „převyprávěla“ jakási ambiciózní děvenka Jitka Škápíková, která jej seškrtala téměř na jednu třetinu, nemluvě o záměně jména sestry obou bratrů: z Lucky udělala Zdeničku.) V druhém románu Výlet doktora Hlavsy do vesmíru objeví vynálezce Hlavsa způsob jak zbavit hmotu tíže – na základě tohoto objevu postaví letoun, s nímž odletí na Měsíc, kde posádka letounu prožívá různá dobrodružství včetně záchrany před smrtí z rukou Marťanů.
Arnošt Hugo Caha, pozdější spisovatel, kulturní historik a profesor na učitelském ústavu v Brně, jehož jméno není uvedeno v žádné z běžně dostupných encyklopedií ani biografických slovnících, se narodil 1. dubna 1891 v Sádku u Poličky.
V roce 1910 s vyznamenáním odmaturoval na c.k. učitelském ústavu v Poličce a byl uznán „způsobilým vyučovati předmětům skupiny gramaticko-historické“. Po kratším působení jako zatímní, výpomocný odborný a definitivní odborný učitel na obecných a měšťanských školách v okolí Brna a složení řady odborných zkoušek byl v roce 1918 ustanoven zatímním cvičným učitelem a v roce 1919 definitivním učitelem Mužského ústavu učitelského v Brně, kde učil až do své smrti. Předtím ještě 7. září 1915 pojal v Bystrci za manželku Růženu Malouškovou, z kteréhožto manželství vzešly tři děti: Jaroslav (*30. 5. 1917), Jiří (*2. 1. 1920) a Zdeňka (*17. 1. 1921).
Kromě učebnic a dějepisných příruček (namátkově: Stručné dějiny národa československého, Legenda svatojanská: lež a pravda o Janu Nepomuckém, Pomsta Habsburkova: k 300. výročí vraždy 27 pánů na náměstí staroměstském, Čarodějnické procesy v našich zemích, Husitství od svého počátku až po přijetí kompaktát, Tisíc otázek a odpovědí z dějin československých a mnohé další – databáze Národní knihovny uvádí celkem třiapadesát jeho knih) je autorem dvou sci-fi románů z let 1927 a 1928 určených mládeži. V prvním románu V pravěkém světě podniknou dva chlapci (Jarda a Jirka !) spolu se svým otcem archeologem výpravu do jeskyně v propasti Macocha, kde se dostanou do velké dutiny, v níž procházejí geologickými érami Země od prvohor až mezi pravěké lovce. Téměř s jistotou lze předpokládat, že se kniha stala předlohou – ačkoliv to v titulcích není uvedeno – pro slavný film Karla Zemana Cesta do pravěku z roku 1955. (Pod původním názvem vyšla kniha v druhém vydání roku 2008 v nakladatelství Millenium a pod názvem Cesta do pravěku a zase zpátky roku 2011 v nakladatelství XYZ – zde však původní text „převyprávěla“ jakási ambiciózní děvenka Jitka Škápíková, která jej seškrtala téměř na jednu třetinu, nemluvě o záměně jména sestry obou bratrů: z Lucky udělala Zdeničku.) V druhém románu Výlet doktora Hlavsy do vesmíru objeví vynálezce Hlavsa způsob jak zbavit hmotu tíže – na základě tohoto objevu postaví letoun, s nímž odletí na Měsíc, kde posádka letounu prožívá různá dobrodružství včetně záchrany před smrtí z rukou Marťanů.