Dane Zajc se narodil roku 1929 ve slovinské Zgornje Javorščici. Pracoval jako knihovník. Jeho ranné básně byly publikovány v letech 1948–1949 v časopise Mladinska revija, později spolupracoval i s dalšími literárními periodiky. V letech 1991–1995 působil jako předseda slovinské Obce spisovatelů. Byl členem Slovinské akademie věd a umění a držitelem mnoha ocenění, včetně Ceny za literaturu Prešerenovy nadace. Jeho básnické sbírky, divadelní hry a pohádky byly přeloženy do mnoha jazyků. U nás je prakticky neznámý, v češtině zatím vyšel jen zlomek jeho básní ve sborníku Nebe nad námi. V roce 2005 podlehl rakovině.
Jeho tvorbu dramaticky ovlivnila druhá světová válka, která zásadně poznamenala i jeho osobní život. Ztratil v ní domov, otce a dva bratry, byl vyloučen ze školy a další studium mu nebylo povoleno. Mrazivý podtext jako ozvěna tohoto traumatu zaznívá ve většině jeho básnické tvorby. Pracuje se surrealistickými symboly, snovými obrazy, v nichž se často objevují zvířata, sexuální motivy, oheň, zkáza, smrt a člověk coby oběť nelítostného osudu. Mezi řádky morbidních výjevů místy probleskne náznak hořkého pousmání nad absurditou lidské existence, jejímž zkázonosným činitelem je člověk sám.
Dane Zajc se narodil roku 1929 ve slovinské Zgornje Javorščici. Pracoval jako knihovník. Jeho ranné básně byly publikovány v letech 1948–1949 v časopise Mladinska revija, později spolupracoval i s dalšími literárními periodiky. V letech 1991–1995 působil jako předseda slovinské Obce spisovatelů. Byl členem Slovinské akademie věd a umění a držitelem mnoha ocenění, včetně Ceny za literaturu Prešerenovy nadace. Jeho básnické sbírky, divadelní hry a pohádky byly přeloženy do mnoha jazyků. U nás je prakticky neznámý, v češtině zatím vyšel jen zlomek jeho básní ve sborníku Nebe nad námi. V roce 2005 podlehl rakovině.
Jeho tvorbu dramaticky ovlivnila druhá světová válka, která zásadně poznamenala i jeho osobní život. Ztratil v ní domov, otce a dva bratry, byl vyloučen ze školy a další studium mu nebylo povoleno. Mrazivý podtext jako ozvěna tohoto traumatu zaznívá ve většině jeho básnické tvorby. Pracuje se surrealistickými symboly, snovými obrazy, v nichž se často objevují zvířata, sexuální motivy, oheň, zkáza, smrt a člověk coby oběť nelítostného osudu. Mezi řádky morbidních výjevů místy probleskne náznak hořkého pousmání nad absurditou lidské existence, jejímž zkázonosným činitelem je člověk sám.