-

Enrique Stanko Vráz

česká, 1860 - 1932

Diskuze (2)

Přidat příspěvek

Snoopi
14.06.2024

Cestovatel Enrique Stanko Vráz. Mnoho míst navštívil jako první Čech i Evropan. Když vyslovíme jeho jméno, asi málo kdo bude vědět, o kom je řeč. Dokonce málokdo bude tušit, že se jedná o Čecha. Přesto se český cestovatel Enrique Stanko Vráz mimo jiné zasloužil i o vznik samostatného Československa. Věnoval mnoho sbírek Národnímu i Náprstkovu muzeu. A jako první Čech a mnohdy i Evropan navštívil mnoho míst po celém světě. Zemřel 20. února 1932.

nightlybird
29.04.2013

Ta biografie je stručná a asi trochu nepřesná. Dovolím si ocitovat kousek z Wikipedie :
Jeho původ je zahalen tajemstvím. On sám tvrdil, že se narodil 18. února (či 8. dubna) roku 1860 v bulharském městě Veliko Tărnovo. Jeho otec měl být ruský důstojník nebo diplomat a matka Češka. Mnoho historiků se však snaží toto Vrázovo tvrzení zpochybnit. Spekuluje se o tom, že by se pod pseudonymem Enrique Stanko Vráz mohl skrývat pohřešovaný básník Karel Ilichman, Ferdinand Schpale z Haliče, hrabě Kolowrat nebo nemanželský syn šlechtice Thurn Taxise.
Více o něm na http://cs.wikipedia.org/wiki/Enrique_Stanko_Vr%C3%A1z

To je stejně zajímavé, kolik tahle mrňavá zemička ve středu Evropy obklopená horami vyprodukovala světoběžníků. A je smutné, že se na řadu z nich tak jaksi pozapomíná. Mezi ně bezesporu patří Entique Stanko Vráz a myslím si, že i když od jeho potulek po zeměkouli uběhlo víc jak století, jde o osobnost natolik osobitou, že by neměl upadnout v zapomnění.
Četl jsem jeho knihy jako 10tiletý (muselo to být to upravené T & M vydání pro mládež z cest po Jižní Americe) – ano, v těch časech při neexistenci televize, počítačů a obdobných výdobytků techniky to byla jediná možnost, jak poznat cizí kraje a zažít alespoň zprostředkovaně trochu dobrodružství. Pochopitelně si po těch letech z čteného nepamatuji lautr nic. Ostatně veškeré informace byly vlastně už tenkrát nespíš drobátko zastaralé a neaktuální. Přesto ve mně dodnes přetrval ten příjemný pocit z možnosti se s Enrikem potoulat pralesy a vzpomínka na krásné Buriánovy ilustrace. Nevím, možná by i při četbě dnes na čtenáře dýchlo kouzlo ztraceného času. Pro někoho by to ale mohl být jen ten ztracený čas.