František Kubka

...můj milovaný dědeček:) správně je toto (4. března 1894, Praha – 7. ledna 1969, tamtéž..jinak je to v podstatě správně:)

Pár knih, které jsou zde v databázi
a Wikipedie
http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_Kubka#D.C3.ADlo
je uvádí k
Františkovi Kubkovi (4. března 1894, Praha – 7. ledna 1969, tamtéž)

Zde uvedený životopis v zahlaví
Česká republika, 1894 - 1949)
Dále pak
(Nar. 7. prosince 1862 Rožnov pod Radhoštěm – † 16.6.1949 Brno

Karlštejnské vigilie - http://www.databazeknih.cz/knihy/karlstejnske-vigilie-41565
Palečkův úsměv a pláč - http://www.databazeknih.cz/knihy/paleckuv-usmev-a-plac-11767
Pražské Nokturno - http://www.databazeknih.cz/knihy/prazske-nokturno-211495
Černomořské večery - http://www.databazeknih.cz/knihy/cernomorske-vecery-127894
Malé povídky pro Mr. Trumanac - http://www.databazeknih.cz/knihy/male-povidky-pro-mr-trumana-197405
Měsíční sonáta - http://www.databazeknih.cz/knihy/mesicni-sonata-233611

Životopis z Wikipedie, nejak to nesedi i letopocty
http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_Kubka#D.C3.ADlo

František Kubka (4. března 1894, Praha – 7. ledna 1969, tamtéž) byl český novinář, prozaik, básník, germanista a překladatel. Během první světové války vstoupil do československých legií a bojoval na ruské frontě. Jako redaktor listu Prager Presse pracoval od roku 1927. Na přelomu let 1939 a 1940 byl vězněn gestapem v Berlíně. V letech 1946–1949 byl činný jako vyslanec v Bulharsku.
Kubka byl autorem mnoha literárních studií a životopisů. Kromě toho překládal také z ruského a německého jazyka. Napsal také cestopis z Ruska Barvy východu , který vycházel z jeho zážitků z první světové války a jeho věznění v Rusku. Za druhé světové války publikoval svoje nejznámější historické novely (Skytský jezdec, Pražské nokturno, Karlštejnské vigilie). Tyto knihy jsou z části založeny na středověkých pověstech a odehrávají se v období gotiky, renesance a baroka. Ve své nejznámější novele Karlštejnské vigilie čerpá zplna z truhlice literárních možností. V knize se prolíná láska, zrada a věrnost v rozličných koutech světa. Po válce pokračoval v psaní románů a prózy. V jednom románovém cyklu se podařilo Kubkovi zachytit vývoj Čech po roce 1848.


Karlštejnské vigilie – dílo podobné Dekameronu od Boccaccia, Karel IV. si povídá s přáteli (významnými osobnostmi)
Mnichov – historický román z dob poloviny 20. až konce 30. let, ve kterém hlavní hrdina Jan Martinů cestuje se svou sovětskou manželkou Táňou cestuje zpět do své rodné země, aby poznal zdejší vyhrocenou atmosféru. V románu lze nalézt autobiografické rysy.
Palečkův úsměv – Dvoudílný román z prostředí 15. století, vystupuje postava Jiřího z Poděbrad. Je autorem knihy Tváře ze západu, portrétů světových osobností, které mezi dvěma světovými válkami navštívily Československo.
Palečkův pláč
Barvy východu
Skytský jezdec
Pražské nokturno

František Kubka (1894-1969)
Český novinář, prozaik, básník, dramatik a překladatel (z němčiny a z ruštiny), autor literárních studií a memoárových črt. V letech 1927-37 byl redaktorem listu 'Prager Presse' a v letech 1946-49 pak velvyslancem v Bulharsku. Z pobytu v Rusku, kdy byl během první světové války zajat a následně se stal legionářem, vytěžil náměty zejména pro své cestopisné fejetony. Vrcholná novelistická díla napsal v době druhé světové války, kdy se obracel do historie. Po roce 1945 přešel od povídek k historickým románům, čerpajícím ze středověkých pověstí. Sociální vývoj od roku 1848 se snažil zachytit ve svém románovém cyklu.
Ataman Rinov
Barvy východu, 1923
Básníci revolučního Ruska, 1924
Černomořské večery
Dvojníci a sny, 1926
Fu, 1924
Hlasy od východu
Hvězda králů
Karlštejnské vigilie, 1944
Malé povídky pro Mr. Trumana, 1951
Měsíční sonáta
Mezi válkami
Na vlastní oči
Palečkův pláč, 1948
Palečkův úsměv, 1946
Pražské nokturno, 1943
Romance o Ječmínkovi
Sedmero zastavení, 1931
Skytský jezdec, 1941
Tváře ze západu
Veliké století, 1950-56
- Cizí město
- Dědeček
- Sto dvacet dní
- Vítr z hlubin
Za mladých časů, 1964
Zpívající fontána

Životopis ten co tu byl

František Kubka byl český prozaik, básník a překladatel. Byl redaktorem listu Prager Presse a v letech 1939 – 1940 byl vězněn gestapem v Berlíně. Ve svém civilním životě se věnoval školství. Prošel si od učitelství na obecní škole až po okresního školního inspektora. Ve svém díle se věnuje vesnické tématice, především z Valašska.
(Nar. 7. prosince 1862 Rožnov pod Radhoštěm)

Stručný životopis:
* 7.12.1862 Rožnov pod Radhoštěm – † 16.6.1949 Brno

spisovatel, pedagog a vlastivědný pracovník

pseudonym: Č. Šilomark, K. Čeněk
národnost: česká

zajímavé okolnosti:
v roce 1938 při poslechu zpráv o mnichovské kapitulaci v důsledku rozrušení částečně ohluchl a oslepl, ale ani tento handicap ho neodradil od další práce

vzdělání:
gymnázium ve Valašském Meziříčí,
učitelský ústav Příboře (1878–1882)

zaměstnání:
učitel v Krásensku (1882–1886), Marefích (1886–1889) a Kloboučkách u Bučovic (1889–1895),
odborný učitel na měšťanské škole ve Vyškově (od roku 1905),
okresní školní inspektor (od roku 1908) a zároveň ředitel dívčí měšťanské školy (v letech 1911-1926) v Hranicích na Moravě,
pro svůj špatný zdravotní stav (těžký úraz v roce 1930) se přestěhoval k dceři do Brna (1935), kde zpracovával své záznamy.