Honza Volf

česká, 1955

Diskuze (1)

Přidat příspěvek

annihilation
21.10.2012

Milá naivita. Jak jinak to popsat? Na jednu stranu jsou všechny ty sluníčkové básničky hrozně pěkné a antidepresivní, na druhou stranu jsou mělké a nicneříkající. Když mi bylo patnáct, tak jsem je zbožňovala, pořád mi sice připadají vesměs roztomilé, ale už to není ono. Více ocením nějakou hloubku a symboliku. :) Ale asi záleží na vkusu a hlavně náladě, na odlehčení je to ideální.