Ivo Wiesner

Poté, co jsem se doslova zhrozil nad neuvěřitelnými bláboly v knize Gambit mahátmů jsem si zde přečetl názory čtenářů na autora a jeho jiné knihy. Někteří si pochvalují, že tyto knihy přináší „zajímavé“ náměty k zamyšlení, otevírají jim oči, neboť „tohle nám neřekli“, dokonce se zmiňují o tom, jaké vědomosti jim autor sdělil. Navíc knihy Ivo Wiesnera jsou řazeny zcela nesmyslně do žánru „Záhady“. Rozhodně nevolám po žádné cenzuře nebo omezování vydávání takových knih, ale také mám naopak právo se k podobné „literatuře“ vyjádřit.
Přinejmenším v knize Gambit mahátmů pan Wiesner píše (zvláště v závěru knihy, jako pointu celého díla) jako ruský troll. A je naprosto nesprávné (a zařazením do žánru „záhady“ potenciálního čtenáře matoucí) jakkoliv tento konspirační a politický blábol pana Wiesnera srovnávat s knihami von Dänikena (či Sitchina) a zařazovat ho vedle nich.
Jistě, i Wiesner se zabývá záhadami okolo některých archeologických nálezů a jejich datování, problémy evoluce či dokonce otázkami kosmologie a teoretické fyziky. U solidních autorů skutečné záhadologické literatury jde ovšem o nekonformní, případně alternativní či diskutabilní vysvětlování archeologických nálezů či jiných nejasností světa okolo nás, NIKDY o primitivní politickou agitaci (zde proruskou), dobrou tak leda na konspirační weby. A to je jádro pudla: Wiesnerovi tyto „záhady“ jsou jen odrazovým můstkem k tomu hlavnímu, co hodlá čtenáři sdělit. Takže jsou přítomny v jeho knize, jako rozinky v nechutném těstu proruského štvaní, ale hlavní téma Wiesnerových knih(y) to není. Těžko lze ale pochopit, že údajný schopný technik a vynálezce si může představovat (neboť to opakovaně tvrdí), že letět do vesmíru, na Mars či dokonce kamsi na Aldeberan je otázka sbalit kufřík a nasednout do nějaké vesmírné lodi (třebas postavené podle dokumentace dodané mimozemšťany). O tom, co vyžadoval jen program Apollo od desítek průmyslových odvětví asi inženýr Wiesner neslyšel nikdy nic. Ani o tom, že se to nakonec projevilo i v nekosmickém programu a běžně dostupných výrobcích. Wiesnerovi stačí nějaká ta pevnější ocel (mimozemšťané dodali „vzorec“, kde jsou ocelárny, bezpochyby technicky vyspělejší než běžné, které vzorec přetaví v ocel, už Wiesner neřeší), samozřejmě fantastický pohon a případně červí díra (k cestě k ní dodají mimozemšťané zřejmě i značenou turistickou stezku) a šup do ní, letíme! Ostatní nestojí za řeč. Stopy po takové mimozemské pomoci (třebas utajované) v mnoha oborech se p.Wiesner ani nenamáhal hledat (ačkoliv právě toto mohlo být téma!).
Jiná, ještě smutnější kapitola, je ovšem Wiesnerův blábol o skvělé budoucnosti českého národa, který jednou duchovně povede lidstvo. Tato představa má malou vadu – už vzhledem k jasně proklamovanému autorovu podlézavému vztahu k Rusům budou muset bezpochyby tito dát Čecháčkům nejprve souhlas, to ale p.Wiesner nezmínil…
Se záhadologií, Dänikenem a dalšími (natož se sci-fi!) pak nemá absolutně už nic společného Wiesnerovo blábolení třeba o druhé světové válce či o „historické“ nenávisti „Germánů“ (pro Wiesnera Germáni = Němci, o Norech, Angličanech a dalších nemluví) vůči Čechům pro kamen Čintamani. Kvůli kterému vlastně začala celá válka (ovšem za přispění Iluminátů). Tvrdit, že Češi jsou starší národ než Sumerové, staří Egypťané či starověké civilizace v údolí Indu a odvozovat název Bohemia od jakéhosi ostrova, kde žili před 4,5 tisíci léty předci Čechů (Arijci!), je opravdu buď apríl nebo tvrzení dostatečné pro právo na pobyt u prof. Chocholouška. Při tom skutečných záhad je v počátcích osídlení dnešních Čech habaděj (o tom, co jsou vlastně dnešní Čechové ani nemluvě), nesmí se jimi ovšem zabývat popletený (fantas)magor, sloužící navíc politickému štvaní. Taková odhalení jsou na úrovni úvah, zda nebyla baba Jaga manželka praotce Čecha a zda ten před ní neutekl na Říp (to by bylo výborné potvrzení naší příslušnosti ke Slovanům – těm nejslovanštějším!). Autor ovšem nezůstává u tohoto. S jasným proruským postojem líčí, jak Sovětský svaz rozdrtil a zlikvidoval celé armády zlých Američanů (samozřejmě preventivně, v zájmu dobra lidstva). V čem jsou (byli) Američané zlí a v čem jsou Rusové hodní se nerozebírá. Tady nám pouze opět vypráví něco, o čem jsme (tedy až na ty mimozemšťany) byli přesvědčováni pod heslem „Sovětský svaz, mírová hráz“ 40 let. Při tom Sovětský svaz obsadil (ovšemže preventivně!) vlastně celou Sluneční soustavu (počínaje Měsícem), takže mír (na věčné časy) je Rusy zajištěn, žádný Americký zločinec už Zemi neohrozí. Bylo to sice za cenu krvavé války ve vesmíru, války, která neproběhla někdy před deseti tisíci nebo i milióny let (i o takových válkách má ovšem p.Wiesner informace), ale nyní, a my, ačkoliv jsme byli současníky, jsme si ničeho nevšimli, tak ohleduplně bojovali Rusové i za nás (jak nevzpomenout slova Adolfa Hitlera, že Protektorát ochraňuje Čechy před útrapami války ...). Číst něco takového 30 let po odchodu ruských okupantů a naprostém krachu „hráze míru“ SSSR je – hnus. Když připočtete neuvěřitelný blábol pana Wiesnera, údajného technika a vynálezce o tom, jak po roce 1989 „jsme“ přišli o „náš“ skvělý průmysl, tak já, který v tom skvělém průmyslu pracoval celý život musím připustit, že jsme žili každý v jiném vesmíru, já v tom, kde Rusák okupoval a plundroval a Wiesner v nějakém paralelním, kde kvetl socialismus a Rusák (preventivně) obsazoval a osvobozoval. No, tohle možné je.
Narodil jsem se v polovině druhé války, takže leccos jsem prožil a s leckým se setkal (možná i s panem ing.Wiesnerem, neboť jeden čas jsem se zabýval konstrukcí nástrojů na zpracování plastů a plasty byl i obor pana Wiesnera – takže jsme se mohli na nějaké odborné konferenci VTS potkat; nevzpomínám si). Slyšel jsem tedy za život i všelijaké názory různých lidí. Mohu ale s klidným svědomím říci, že takto blábolícího cvoka jsem v celém životě osobně nepoznal. V tomto smyslu mi Gambit mahátmů vlastně také „otevřel oči“, tohle všechno o Wiesnerovi mi „oni“ také neřekli.

Léta jsem netušil, odkud někteří moji známí na duchovní cestě čerpají své vědomosti a přesvědčení. Inu, teď už to asi tuším. Tomu říkám galimatyáš! Ne, že bych tolik věřil historikům, to vůbec ne, a s objevem Göbekli Tepe budou mít hodně co vysvětlovat a měnit. Ale tohle je opravdu silná limonádička!

Ad Nibiru - krásný komentář a plně souhlasím. Čtu knihu I. Wiesnera "Národ v lénu bohů" - o české, moravské, slezské, srbské, slovinské a charvátské historii. Tyto knihy se čtou jako detektivky. Jak člověk pátrá, naráží na stále nové odkazy a spisovatele a zjišťuje, že to, co jsme se učili v Dějepisu ve škole, není objektivní. Neboť dějiny píší vítězové. A všechny dokumenty o Slovanech a jejich historii, byly spáleny a zničeni, zamlčeny. V této době, kdy máme strach o naši civilizaci, kulturu a tradice, je na místě se zajímat o alternativní dějiny, mýty, legendy, báje, pohádky, písně a nové poznatky archeologie a antropologie. Vlastně celý komplex vědění. Honit pokémony není to pravé ořechové :-) Rodiče by měli dětem číst a povídat, zpívat a ukazovat. Mám rozečteno více takových knih vážícím se k dějinám celého světa. Neboť všechno se vším souvisí. A Atalntida, země Mu a Lemurie mi do toho nového pojetí dějin světa už také zapadá. Lidka.