Jan Guillou

Jeho Velké století je grandiózní myšlenka a strhující čtení. Podlehla jsem mu po pár stránkách (tohle se mi naposledy stalo s Nočním vlakem do Lisabonu). Stavitelé mostů a Norský dandy jsou pro mě výjimečnými díly. Nepřestávají mě uchvacovat jeho popisy dějinných událostí, ty na pohled bezvýznamné zmínky o v budoucnu významných spisovatelích, malířích...
Při stavbě železnice na Hardangerviddě jsem se s Lauritzem třásla zimou, s Oscarem v Africe si otírala pot z čela a díky Sverremu jsem byla součástí bohémského života.