Diskuze (2)
Přidat příspěvek
Přeju každému čtenáři, aby se jeho srdce pokaždé zatřepetalo stejnou radostí jako to moje, když jako autora původního textu nebo překladu vidím jméno Jan Vladislav. – – Měl jsem tu čest několikrát s ním hovořit; naposledy jsem ho pobavil, když jsem mu zatelefonoval, abych mu popřál k narozeninám, a omylem jsem mu popřál ke kulatým pětaosmdesátinám, zatímco on slavil 86. Jak to bývalo krásné, slyšet v telefonu jako odpověď na „Pan Jan Vladislav?" slovo „Prosím." To je něco, co se ze světa vytrácí... – – Škoda, že už jsem mu v létě 2009 nemohl zatelefonovat legrační příhodu, která se mi díky němu stala: překládal jsem jeden článek do portugalštiny, a do toho jiný článek, pro změnu z francouzštiny do španělštiny. Zvoní domácí telefon. Říkám žertem do sluchátka: „Ústav jazykovědy". Na druhé straně se ozve: „Ústav pro soudobé dějiny. Vy jste si prosím objednával tu knihu o Janu Vladislavovi?" Ale něco mi říká, že se tomu Jan Vladislav stejně zasmál, tam někde za...
Jan Vladislav knihy
Žánry autora
Literatura světová Divadelní hry Fejetony, eseje Literatura faktu Povídky Literatura česká
Štítky z knih
pohádky Anglie deníky Keltové historie, dějiny korespondence tradice bajky pro děti renesance
Vladislav je 7x v oblíbených.
Jana jsem znal už jako kluk (napsali s tátou Stromy pohádek). Po Vladislavově návratu do Čech (táta už byl tam nahoře) jsem jej párkrát navštívil, ale dodneška si vyčítám, že tak málo. Moc jsem mu toho potřeboval říct - mám pocit, že i on mě. Jenomže takový je život, člověk si moc důležitých věcí uvědomí, až když je pozdě. No, doufám, že se aspoň Jan s tátou tam nahoře setkali.