• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Jarmila i Camilla, tři životy ležácké dívky - Jarmila Doležalová, ml.

V listopadu 2024 si připomeneme 85 let od narození Jarmily Doležalové st., bohužel poslední žijící z vypálených Ležáků. Toto je kniha o jejím životě. Na publika... detail knihy

Nové komentáře u knih Jarmila Doležalová, ml.

Jarmila i Camilla, tři životy ležácké dívky

„Zajímavá a pěkná kniha dalo by se říct i varovná. Trochu se podobá knize ,, Říkali mi Leni, kterou jsem četla ve škole. Jenomže toto byla i realita.“
— maryzka

---

Jarmila i Camilla, tři životy ležácké dívky

„Dcera paní Jarmily, která byla jako dvouletá spolu s mladší sestrou odvlečena do Německa na převýchovu, sestavila knihu o své mamince a tragédii, která postihla její rozvětvenou rodinu za heydrichiády. V první části popisuje rodinnou historii Šťulíkových, Švandových a Pelikánových, život v Ležákách a na Včelákově, cituje vzpomínky pamětníků, poválečné výpovědi přeživších odbojářů, dobový tisk, zápisy z matrik a další prameny, které prokládá scénami z rodinného života, jak se asi mohly odehrát (narození Jarmilky, strach o rodinu, poslední rozhovor Jarmilčiných rodičů, atd). Druhá část (28. květen 1943 až 21. červen 1946) začíná adopcí Jarmilky rodinou Paetlových a změnou jména na Camillu a končí jejím příjezdem na pietu do Ležáků. Na toto období má již paní Jarmila vzpomínky, které jsou zde citovány. Třetí část popisuje její život po návratu na Včelákov k těžce nemocnému dědečkovi, který přežil věznění v koncentráku, a mladinkému strýci, kdy se bez péče psychologů musela vyrovnat s novou identitou a ztrátou adoptivní rodiny. Je neuvěřitelné, v jaké bídě se sestrou žila. Sice jim postavili domek s koupelnou, v níž se jim koupala skoro celá vesnice, ale vybavení nedostali. Neměli ani závěsy, nádobí, oblečení. Kdyby jim horníci z mosteckého dolu Ležáky neposílali uhlí a nedávali šít oblečení, asi by zmrzli. Dědeček přišel při kolektivizaci o polnosti, děvčata zase při měnové reformě o těžce našetřené peníze na spořitelní knížce. Také jim bylo nařízeno, co mají studovat. Epilog se odehrává v říjnu 2024, kdy se paní Jarmily ptá její adoptivní německá sestra, zda její rodinu nepostihly povodně, které zasáhly ČR. Knihu o hrdinstvích prostých lidí, kteří bojovali za svobodu vlasti, a o bezpráví, kterého se dopouštěly na bezbranných dětech oba totalitní režimy, by si měla přečíst nejen mladší generace, ale všichni, kteří si stěžují, že se mají špatně. Přeji paní Jarmile hodně zdraví, aby své poselství mohla dál šířit mezi žáky a studenty.“... celý text
— cori

---

Osud jménem Ležáky

„Kniha o.k. byl jem 3 v ležákach kousek od chrudimy prečetl jsem palec na horu paní štulikové“
— Historikbohouš

---

---

Osud jménem Ležáky

„Úžasné a srdceryvné dílo, jež vypovídá o tom, že se mnozí lidé nebáli vystoupit proti hrůznému režimu, jenž u nás vládl... Knížka by se měla dostat určitě do rukou mladé generaci, která již bohužel zapomíná na tyto události. Přitom bychom si takové chvíle v dějinách našeho národa měli neustále připomínat. Jak stojí na začátku knížky: "Bez minulosti není budoucnost" - můžeme se jako národ, jako lidstvo poučit z těchto dob a vyhnout se tomu, aby se něco podobného někdy znovu opakovalo. Nezapomínejme na minulost... A právě tato knížka nám nedovolí zapomenout... Mně samotné pomohla knížka zorientovat se a tuto kapitolu v sobě uzavřít nalezením odpovědí na nespočet otázek. Mnohé odpovědi jsem v knížce našla, mnohé si stále musím domyslet sama...Ale knížka mi zcela dokonale ucelila myšlenky a změnila pohled na svět.“... celý text
— Simona99

---

Osud jménem Ležáky

„Snad tato kniha splatí dluh vůči lidem, kteří zahynuli při zničení Ležáků Pro mě tato kniha byla překvapením v tom, že se potkali na jednom místě lidické a ležácké děti. Z Ležáku se zachránilo i pár mužů i když v nich převládlo trauma na celý život, kdežto v Lidicich muži byli zastřeleny. Bohužel zachráněných dětí bylo z Lidic o trochu víc. Myslím, že trauma se podepsalo i na paní Jarmile Doležalové st,. a její sestře. Jinak maličkou poznámku : Z této oblasti okolo samot a osad bych svůj rodokmen ani hledat nechtěla.“... celý text
— maryzka