Július Satinský

slovenská, 1941 - 2002

Diskuze (2)

Přidat příspěvek

Snoopi
14.09.2024

Dne 20. srpna 2024 by se dožil 83 let.
Zamlada byl „fičúr“. Tak se na Slovensku říká frajerům. Nosil barevné košile s motýlkem, károvaná saka a v padesátých letech i málo vídaný klobouk. Zásadně ignoroval módní trendy. To dokládá i fakt, že když později přibral, začal nosit pohodlné montérky. A to i do společnosti a na rozhovory do televize. Řeč je o Júliusovi Satinském, slovenském herci, dramatikovi a spisovateli.
Měl rád ženy. Jeho náklonnost k nim nejlépe dokumentuje jeho vzpomínka na dobu, kdy dělal kulturního referenta mezinárodního letního tábora: „My Slováci jsme měli na starost především seznamovací akce a večírky na rozloučenou. A já osobně jsem na sebe vzal povinnost poučit Rusky, Francouzky, Němky a vůbec panny celého světa o základech letního flirtu.“
Svou první ženu, členku baletu Slovenského národního divadla, tanečnici z Lúčnice a překladatelku, Olgu Lajdovou, si vzal v roce 1965. Ačkoliv Satinský velice toužil po dětech, v manželství s Olgou se jich nedočkal. Jejich dvacetileté soužití navíc ukončila tragédie. Olga se utopila ve vlnách Karibského moře během návštěvy u svého strýce na amerických Panenských ostrovech.
Po smrti manželky začal herec pít a zažíval jeden velký nepřetržitý flám. Aby Milan Lasica svého kamaráda zachránil, poradil mu, ať se ožení a má děti. A Satinský poslechl. Do života ho vrátila jeho dlouholetá kamarádka Viera. Pár měsíců po smrti manželky jí řekl, aby se k němu nastěhovala. O osmnáct let mladší doktorku psychiatrie si vzal a ona porodila vytoužené potomky – dceru Lucii a syna Jana.
Více o něm v pořadu Blízká setkání, Český rozhlas Dvojka, 20. 8. 2024

Greenfingers
01.12.2019

Julka Satinského (a samozřejmě i jeho souputníka Milana Lasicu) jsem měl rád již od doby, kdy jsem v bratislavském Divadle na korze vzhlédl Nečakanie na Godota. Jejich dialogy plné absurdit se mi kupodivu líbily více než ty Beckettovy.
Profesní dráhu obou skvělých bavičů jsem s přestávkou, kdy byli " mimo hru" sledoval až do Julkovy smrti. Bral jsem je vždy jako dvojici, která humor "umí". Podobných bylo jen několik: V+W, S+Š, Š+G a ještě snad pan Horníček, který s některými z výše uvedených občas vystupoval.