Ladislav Stehlík

Země zamyšlená je i mojí zemí a jsem panu Stehlíkovi vděčná za to, jak dokonale ji vystihl už jen samotnými těmi dvěma slovy. Bylo to dáno jeho silným vztahem k rodnému kraji, intuicí, ale i dlouholetou mravenčí prací. Své poetické texty psal v próze i ve verších a doprovodil je jednoduchými, působivými kresbami. Autorova sympatická dcera Blanka nám při besedě v naší knihovně vyprávěla a tom, jak rychle její tatínek dovedl několika tahy zachytit podobu zajímavých míst a náladu chvíle a jaké to mělo přednosti před fotografováním. Bylo to rychlejší, více osobní, bylo možno vynechat rušivé detaily (dráty apod.). Často chodívali krajinou společně. A také mnozí čtenáři si tak počínali - vydávali se na toulky s celou rodinou, v chlebníku nosili kromě svačiny i příslušný díl Země zamyšlené, a když se posadili někde na mezi k odpočinku, předčítali si nahlas.

Sáhnu-li v knihovně do regálu pro některou z knížek Ladislava Stehlíka a nabídnu ke čtení, příslušníky starší generace to kolikrát skoro až pobouří. Řeknou: "Tohle, to máme přece doma!" : o)