Robert Fulghum

Všechny jeho eseje, fejetony a kratičké postřehy inspirované životem jsou prodchnuty mírnou ironii, životním nadhledem a takovým "laskavým" druhem humoru. Fulghum se dívá na svět za všech okolností veskrze pozitivně a to se mi právě moc líbí :-)

Až prapodivný titul "Už hořela, když jsem si do ní lehal" mi dal objevit autora, který mi dal blahodárný pocit vlivu literatury o další level ve spektru života.
Díky za ušlechtilou jedinečnost.

Setkání s autorem bylo vcelku nevinné. Na střední škole jsme dostali část textu v českém jazyce a k němu úkoly. Byl to úryvek z eseje o návštěvě zoo v San Diegu. Text mě uchvátil na první dobrou a začal jsem shánět knihu, ze které je. A pak další. A další. A dnes mám v knihovně téměř všechny knihy.

Jemný laskavý humor a pozitivní náhled na svět - to je Robert Fulghum :

Hole a kameny nám mohou zlámat kosti, ale slova nám zlomí srdce ...

Robert Fulghum ovládá hru na netradiční hudební nástroj zvaný mandocello. Hrál na něj v rock and rollové skupině Rock Bottom Remainders složené ze spisovatelů a novinářů, jako jsou Stephen King, Dave Barry či Amy Tan. Mandocello je osmistrunný nástroj podobající se mandolíně. Fulghum o něm prohlásil: „Hraju na to, protože nikdo neví, jak má znít. A lidé pak říkají: To je nejlepší mandocello, jaké jsem kdy slyšel.“

Miluješ mě teď, ale co když se změním?
Budeš mě milovat i pak?
Miluješ mě teď, ale co když se změním?
Budeš mě milovat pořád dál?

Miluj můj klid, miluj můj neklid.
Miluj mě dál, vždyť změna je křehká.
Miluj můj klid, miluj můj neklid.
Drž mě pevně, miluj mě zlehka.

- Příběhy z tančírny Century -

Knížky Roberta Fulghuma mám ráda dlouho. Mám ráda jeho laskavý humor. Jeho knížky nečtu většinou na jeden zátah, ale pomalu a užívám si je. Užívám si to jeho přemýšlení a radost z obyčejných věcí. Snahu prožít vše naplno a porozumět.

tuším že to bylo v pořadu Na plovárně kdy M.Ebenovi tvrdil že Jára Cimrman měl nějaký románek s jeho babičkou ...:D

vůbec mne neoslovuje, bohužel

Nikdy by mě nenapadlo, že budu mít příležitost vidět pana Fulghuma osobně...a stalo se. Je stejně úžasný, milý a vtipný jako jeho knihy. Beseda s nim - to bylo pohlazení na duši a ja mám zážitek na celý život.

Dnes jsem pana Fulghuma viděla na živo a hned putoval do mých oblíbených autorů. To je prostě Člověk. Příjemný, zábavný a bystrý, jeho humor je pohlazením po duši. Hodina strávená na besedě s ním byla bezesporu jedna z nejpříjemněji strávených hodin mého života. Pokud budete mít možnost ho potkat, neváhejte ani chviličku, nebudete litovat. A do té doby alespoň čtěte jeho knihy. Jsou skvělé jako autor sám.

Mistr malých příběhů s velkým posláním.

Skvělý vypravěč

Vystoupení Roberta Fulghuma v pořadu Na plovárně je ke shlédnutí v archivu ČT: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1093836883-na-plovarne/204522160010028-na-plovarne-s-robertem-l-fulghumem

Jeho malé "velké" knihy jsou pohlazením.

Knihy Roberta Fulghuma mám ráda, protože jsou plné moudra, lehkého humoru, věcí zdánlivě obyčejných a přece jedinečných, nadhledu a pozitivna. Pohladí, dá námět k zamyšlení, dá se číst kdykoli - třeba jen jedna povídka, nebo naopak zhltnu naráz celou knihu. Děkuji za ně.

Pokud se někdy dostanu na pustý ostrov, doufám že s jeho knihami. Zdánlivě banální věc, která je pro vás nezajímavá, v jeho knihách dostává jiný rozměr a člověka nutí k zamyšlení. Jeho něžný a laskavý humor je pohlazením pro duši.

Fulghum je vždy laskavý,chytrý,vtipný.,chápavý....Nikdy nezklame.
Mám v knihovně většinu jeho knih a je jedno, po které sáhnu.Vždy má co říct a navíc se u toho dobře bavím.Doporučuji všem.Kdo nečetl Fulghuma jako by nebyl :) a navíc o hodně přišel

Pan Fulghum používá velmi lehké pero. Nutí přemýšlet.
Řekla bych, že je více koučem, než filozofem v tom pravém slova smyslu. Filozofové dokáží hodiny mluvit o ničem. Kdežto kouč položí jednoduchou otázku.

Jemný humor a nadhled, který ne každému sedí. Umí pohladit, i popíchnout. Vždy však velmi lehce. Čtenář, divák, nebo posluchač musí být naladěn, jinak myšlenky minou cíl. Ráda se k němu vracím.
Děkuji