Včera jsem shlédl zfilmovanou báseň „V“ (to písmeno znamená jednak versus, jednak vítězství) v přednesu autora a řadím to mezi své největší zážitky s poezií vůbec. Doteď cítím v srdci její rytmus. – Při uvedení v britské televizi způsobila skandál, protože cituje vulgarismy použité v graffiti na hrobech. Konzervativci proti těm slovům (cunt, fuck, shit) protestovali, ale labourista Norman Buchan řekl, že báseň buď nečetli, nebo jí nerozuměli. Poslanec Gerald Howarth řekl, že „Harrison je pravděpodobně další bolšánský básník, který chce nám ostatním vnutit svá zklamání", na což Harrison odpověděl, že Howarth „je pravděpodobně další debilní poslanec, který chce nám ostatním vnutit svou intelektuální omezenost." – Můj názor je ten, že v této básni daná slova nezní vůbec obscénně. Zní nesmírně tragicky.
Výpisek z Ostrovů plovoucích k severu: „Tony Harrison při pražském pobytu na podzim 1986 poskytl interview časopisu Mladý svět. Formuloval v něm svou nádherně osobní verzi obecné lidské potřeby sdílet pocity a zážitky. Moderní člověk je podle něj samotář schoulený doma potmě před televizorem, v němž sleduje všechny hrůzy světa, a neumí se z nich vnitřně očistit, protože se cítí sám. Naproti tomu antický člověk v řeckém divadle pod širokým nebem a na plném světle středomořskeho slunce sdílel tragédii se všemi spoluobčany, dovedl ji zařadit do řádu lidského chápaní a dokázal dál smysluplně žít."
Včera jsem shlédl zfilmovanou báseň „V“ (to písmeno znamená jednak versus, jednak vítězství) v přednesu autora a řadím to mezi své největší zážitky s poezií vůbec. Doteď cítím v srdci její rytmus. – Při uvedení v britské televizi způsobila skandál, protože cituje vulgarismy použité v graffiti na hrobech. Konzervativci proti těm slovům (cunt, fuck, shit) protestovali, ale labourista Norman Buchan řekl, že báseň buď nečetli, nebo jí nerozuměli. Poslanec Gerald Howarth řekl, že „Harrison je pravděpodobně další bolšánský básník, který chce nám ostatním vnutit svá zklamání", na což Harrison odpověděl, že Howarth „je pravděpodobně další debilní poslanec, který chce nám ostatním vnutit svou intelektuální omezenost." – Můj názor je ten, že v této básni daná slova nezní vůbec obscénně. Zní nesmírně tragicky.
Výpisek z Ostrovů plovoucích k severu: „Tony Harrison při pražském pobytu na podzim 1986 poskytl interview časopisu Mladý svět. Formuloval v něm svou nádherně osobní verzi obecné lidské potřeby sdílet pocity a zážitky. Moderní člověk je podle něj samotář schoulený doma potmě před televizorem, v němž sleduje všechny hrůzy světa, a neumí se z nich vnitřně očistit, protože se cítí sám. Naproti tomu antický člověk v řeckém divadle pod širokým nebem a na plném světle středomořskeho slunce sdílel tragédii se všemi spoluobčany, dovedl ji zařadit do řádu lidského chápaní a dokázal dál smysluplně žít."