Diskuze (2)
Přidat příspěvek
Z blogu J. E. Friče: „Vilém Heckel, ještě než se stal i znamenitým horolezcem, hledal jednou někde v horách nejlepší místo, z kterého chtěl vyfotit nějaké panoráma či nějakou skálu. Hledal tak dlouho, až se ocitl na vrcholu jednoho skalního útvaru, odkud viděl tak, jak chtěl a odkud udělal takové snímky, jaké si přál. Když o tom později vyprávěl kamarádům-horolezcům, tak ti mu s údivem sdělili, že ten štít, z kterého fotografoval, je k lezení tak obtížný, že i nejzdatnější lezci si na jeho zlezení troufnou jednou za rok. Sen. Krása přírody. Krása uvnitř i krása vně.
A mnoho možností lidské interpretace i naplnění.“
Vilém Heckel knihy
| 1967 |
 Hory a lidé |
| 1970 | Krásy Československa |
| 1972 | Naše hory |
| 1965 | Expedice Kavkaz |
| 1988 | Horolezecká zastavení |
| 1977 | Má vlast |
| 1967 | Hindúkuš |
| 1975 | Lidé, země, čas |
| 1956 | Cesty k vrcholům |
| 1980 | Hrady a zámky v Čechách |
Žánry autora
Literatura faktu Literatura česká Literatura naučná Obrazové publikace Příroda, zvířata Sport
Štítky z knih
horolezectví Šumava 20. století obrazové publikace Beskydy fotografie Krkonoše Tatry turistika hory a pohoří
Heckel je 8x v oblíbených.
Viléma Heckela znám jak z jeho knížek, tak z knihy od Jana Suchla Cesta končí pod Huascaránem, pojednávající o tragickém osudu velké skupiny našich vynikajících horolezců.
Lze jen obdivovat, jak vznikaly fotografické knihy v době, kdy mnohem více než na technice záleželo na citu a na vytrvalosti těch, kdo ji používali. Neříkám, že dnešní autoři takové odhodlání, trpělivost a um nepotřebují, ale mají to zřejmě přece jenom snazší. A věřím, že jejich předchůdci včetně Viléma Heckela byli mnohým z nich vzorem.