Vratislav Ebr

S Vráťou Ebrem jsem se potkal před několika dny v lese u Slapské přehrady, kde stanuje každý rok, po celou sezónu. Seznámila mě s ním moje přítelkyně Alenka, která pracuje jako kuchařka v nedalekém rekreačním kempu. Vráťa k nim chodí každý den na oběd.
Začalo to vlastně tak, že mě děvčata z kuchyně za ním poslaly s pozdravem. Vysvětlili mi kde asi kempuje, já jsem si vzal kánoe a pádloval na to místo. Musím ještě podotknout, že jsem toho člověka nikdy před tím v životě neviděl a jenom jsem možná někdy to jméno zaslechl. V tom okolí ho zná dost lidí.
Když jsem dorazil na místo, zeptal jsem se jej: "Nejsi náhodou Vráťa? On trochu překvapeně odpověděl, že ano. Vyřídil jsem mu pozdrav od děvčat, což jej velice potěšilo. Pozval mě dál, nalil mi deci slivovice a provedl mě svojí "residencí", kde má kromě ložnice (stanu), taky pod širým nebem pracovnu, kde píše knihy, obývák a těsně u břehu koupelnu. Hygienické potřeby má zde přehledným způsobem rozvěšeny po větvích keře.
Musím říct, že Vráťa na mě udělal velký dojem. Za tu hodinku, co jsem u něj odpoledne pobyl, tak jsme probrali spoustu věcí od politiky, přes umění, až po ženský. Potom na večer nás pozval na návštěvu k ohni.
Večer, když si Alenka, se svojí kolegyní Renatou odbyli svoje povinnosti v kuchyni, naložil jsem je na pramici, přihodil kytaru, foťák a vypluli jsme. Z dálky už byl vidět oheň a když jsme připlouvali, Vráťa nás čekal na břehu. Přivítal nás velice pěkně a každému daroval některou ze svých knih s věnováním. Potom jsme se bavili dlouho do noci pitím vína, já jsem do toho občas brnknul na svoji 81 let starou kytaru a taky udělal nějakou tu fotku.
Večer proběhl velice hezky a myslím, že mám ve Vráťovi nového dobrého kamaráda.
Je to opravdu vzácný člověk, který má už něco za sebou a charakter, jakých po světě chodí málo.

Pepa Hložek . . Fotograf . . Studio A 327 . . www.A327.mypage.cz