Antonín Raymond v Japonsku 1948-1976 - vzpomínky přátel diskuze

Bohatě ilustrovaná publikace o poválečném díle Noémi a Antonína Raymondových přibližuje čtenáři svět architektů a jejich spolupracovníků, kteří budovali nové Japonsko na spáleništi z druhé světové války. Záznamy vzpomínek sedmi členů japonského Raymondova studia portrétují osobnosti obou manželů, komentují jejich tvorbu, přibližují každodenní provoz firmy a naznačují vztahy s elitními klienty. Čtyři rozhovory s jedním nebo více pamětníky pojednávají o Raymondových v kontextu dobové společnosti z různých perspektiv, např. z pohledu mladé dívky či nadějného studenta architektury. Část z téměř dvou set ilustrací je zde publikována poprvé. Zvláštní pozornost zasluhuje materiál, který se vztahuje k práci Noémi Raymondové, neboť její dílo bylo dosud zkoumáno jen vzácně. Mezi mnoha projekty jsou podrobněji zmíněny např. budova Reader’s Digest v Tokiu, Hudební centrum prefektury Gunma nebo Československé velvyslanectví v Tokiu. Projekt ambasády byl pro Antonína Raymonda velmi důležitý, svědectví o stavbě a okolnostech, které ji provázely ze zorného úhlu japonských spolupracovníků je unikátní. Knihu uvozuje studie Heleny Čapkové o předválečné činnosti Raymondovy společnosti v Japonsku se zaměřením na snahu neztratit za druhé světové války důležité kontakty. Knihu uzavírá text Ireny Veverkové o kontaktech Antonína Raymonda s Československem po roce 1945.... celý text