Ať vejde ten pravý diskuze
John Ajvide Lindqvist
Zima roku 1981. Poklidný život na stockholmském předměstí Blackeberg naruší podivné události. Nejprve nedaleko objeví mrtvolu chlapce, kterého vrah nechal záměrně vykrvácet. Vše nasvědčuje tomu, že by mohlo jít o rituální vraždu. A to je jenom začátek. Místní obyvatele pozvolna zachvátí strach a bojí se v noci vycházet z domu. Nikdo z nich ale netuší, co se opravdu děje. Dvanáctiletý Oskar má zatím jiné starosti. Jeho spolužáci ho už dlouho šikanují a on se jim nedokáže postavit. Marně sní o pomstě. Dokud se do vedlejšího bytu nenastěhuje postarší muž s holčičkou. Jmenuje se Eli. Oskar se s Eli spřátelí. Jeho nová kamarádka je ale poněkud divná. Vychází ven jen v noci, i v mrazu chodí nalehko a často bývá hladová. Navíc trvá na tom, že nemůže vejít dovnitř, dokud ji nepozve dál. Přesto mezi nimi vzniká silné pouto. Ať vejde ten pravý (šv. Lat den rätte komma in, 2004) je románový debut švédského spisovatele Johna Ajvida Lindqvista (*1968). "Všechno v mé knize je v podstatě pravda, jenom se to stalo trochu jinak," říká autor. Tento upíří horor o první lásce ze švédského předměstí, kde Lindqvist sám vyrůstal, vzbudil na švédské literární scéně senzaci, byl přeložen do řady jazyků a zatím vyšel v jedenácti zemích. Stejnojmenný film Tomase Alfredsona podle Lindqvistova vlastního scénáře měl ve Švédsku premiéru v roce 2008. V současné době se připravuje americká filmová adaptace pod názvem Let Me In.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2012 , ArgoOriginální název:
Lat den rätte komma in, 2004
více info...
Diskuze o knize (2)
Přidat komentář
Příběh o pedofilovy, který zabíjí pro upíra.Upir byl taky divnej, malý kluk,který se ale převlékal za holku a také tak vypadal.Delalo se mi z toho špatně, protože pedofilovy myšlenky a zážitky s dětma byly pro mě odporné.Jinak příběh sám o sobě byl nezajímavý, nezáživný,takový o ničem. Byla jsem ráda že jsem to vůbec dočetla.
Štítky knihy
upíři prvotina zfilmováno švédská literatura horory šikana dětský hrdina severská literatura
Autor sice skvěle píše, připomíná mi to trochu styl mého oblíbené Stephena Kinga, ale bohužel samotný příběh mě vůbec nechytnul. Sympatický mi byl snad jen Lacke a Virginie. Nechápala jsem, proč je Eli/Elias jakýsi bezpohlavní (ne)upír a dost mě to rozčilovalo. Jinak ale výborné syrové scény, například Hakan, co se polil kyselinou apod. Málokdo by dokázal napsat něco tak nechutného, jako horor to obstálo víc než dostatečně.