Atypický: Jak svět není stvořen pro autistické lidi a co bychom s tím my všichni mohli udělat diskuze

Peter Wharmby je středoškolský pedagog a otec malé dcery. Svůj autismus zjistil až po totálním zhroucení. Začal pátrat, proč je pořád napjatý, proč ho vše ruší, proč má časté migrény, deprese, úzkosti… Proč nezvládá s kolegy ve škole jen tak “plkat, proč se dostane do paniky pokaždé, když má jít učit do jiné třídy, proč je unavený ze zářivky a nikdo jiný ne, proč se péčí o dceru zhroutil? Nakonec skončil u odborníků a autismus mu byl diagnostikován v jeho 34 letech. Knihu napsal s typickým autistickým suchým humorem. Je čtivá, myšlenka střídá myšlenku, autor je kritický vůči sobě, ale často i vůči tzv. běžným lidem. Kapitola o autistickém vyhoření odrovnala našeho překladatele na celý jeden den. Nás rodiče sejmula ta o škole, protože nám došlo, co musel prožívat syn, když ho pouze cpali do normy, aby proboha byl jako ostatní. Pedagog nám s hlubokou sebereflexí přibližuje, jak co vnímá a prožívá, a ukazuje, jak může dítě s autismem reagovat, když nepochopí situaci, jak v něm můžeme vyvolat krizi, zhroucení, záchvat. Zabývá se tím, proč jsou autisté považováni za náročné, když jsou to jinak lidé, kteří bojují za spravedlnost, za fair play… Wharmby čerpá také ze zkušenosti stovek dalších autistů, které vyzpovídal. Jedna z kapitol se věnuje potřebě spravedlnosti, která je u autistů výrazná.... celý text