Básně a Brundibásně diskuze

Dílo Jiřího Pištory představuje jeden z posledních podstatných vydavatelských dluhů české literatury. Zvláště dvě první Pištorovy sbírky z šedesátých let jsou dnes prakticky nedostupné. Paradoxní je, že tato stále živá poezie už dvě desítky let „leží“ zpracována zkušeným editorem. Nakladatelství Host nyní přichází s edicí, která obsahuje tři Pištorovy básnické sbírky, nejpodstatnější esejistické práce, kalendárium věnované jeho životu i oddíl dokumentů. Snaha vydat tuto edici má svůj původ již v sedmdesátých letech minulého století, kdy po básníkově smrti začal texty zpracovávat jeho přítel dr. Dušan Karpatský.   Tvorba Jiřího Pištory má blízko k existenciální linii české poezie, reprezentované jmény Františka Halase, Vladimíra Holana či Oldřicha Mikuláška. K rysům autorovy poetiky patří záznamy samoty a odcizení a z nich pramenící úzkosti. Pištorova poezie je osobitou výpovědí o hledání pevného místa ve světě, který ztrácí svou logiku, o životě, který přináší více otázek, než skýtá odpovědí; je dílem, jehož nadčasové vyznění je stvrzeno pečetí autorovy tragické smrti.... celý text