Červené víno diskuze
František Hečko
Červené víno série
>
Jedno z vrcholných diel slovenskej povojnovej prózy je aj dnes strhujúcim čítaním a silným inšpiračným zdrojom. Plasticky líči osudy vykreslenej rodiny Habdžovcov z rázovitej západoslovenskej obce Vlčindol – prostredia, ktoré autor dôverne poznal, prototypom bola jeho vlastná rodina. Dielo po prvý raz vyšlo roku 1948 v troch zväzkoch s ilustráciami M. Benku. Neskoršie vydania boli scenzurované, vypadli z nich náboženské časti a erotikou zaváňajúce scény medzi Markom a Luciou. Teraz, po 65 rokoch od prvého vydania, má čitateľ po prvý raz možnosť prečítať si Červené víno v "originálnej" podobe, tak, ako ho autor pôvodne zamýšľal zverejniť. V doslove spisovateľova dcéra poodhaľuje dôverné okolnosti vzniku diela a jeho premien.... celý text
Diskuze o knize (2)
Přidat komentář
Štítky knihy
zfilmováno 20. století slovenská literatura
Autorovy další knížky
1960 | Červené víno |
1986 | Drevená dedina |
1982 | Červené víno 1 |
1959 | Svatá tma |
2001 | Červené víno 1 (1. a 2. časť) |
Film jsem viděl v celovečerní verzi, už si přesně nepamatuji v jaké byl stopáži a tak nevím, jestli třídílná varianta není dějově obsáhlejší. Ale co se týče této, tak ta je poměrně výrazně zkrácena oproti knize. U filmu jsem také postrádal určité veselé, nebo alespoň úsměvné pasáže, které v knize jsou. Častý pláč postav to celé posouvá spíše k tragédii. Pak mi v paměti utkvěli ještě dva záběry, týkající se spíše technické stránky toho filmu. Jde o to, že rodina hlavních hrdinů nežije v žádném blahobytě, ale spíše v nouzi. No ale je záběr, jak v noci spí a ozve se zabouchání na dveře. Ovšem petrolejka jim i při spánku svítí. Muž se probudí, vezme ji do ruky a jde otevřít. Při cestě ke dveřím, ale rozsvícená petrolejka vrhá na zeď stín. Druhý záběr je jak postava běží po zasněženém poli a přibližuje se ke kameře, ta postupně přesouvá záběr na nohy a postava ji pak míjí. No a protože je slunce nízko a je za kamerou, tak se tentokrát na sněhu na chvilku promítne stín celého štábu. Ale tohle jsou spíš takové hnidopišské zajímavosti. Jen chci říct, že jsem rád, že jsem četl nejdřív knihu a pak teprve viděl film. Protože obráceně bych asi do knihy nešel a ochudil se o pěknou knížku. :)