Čtenář z vlaku v 6.27 diskuze
Jean-Paul Didierlaurent
Guylainu Vignollesovi je třicet šest, je osamělý a nenávidí svou práci. Je naprosto nenápadný, nikdo by si ho patrně ani nevšiml, kdyby spolucestujícím z vlaku každé ráno nepředčítal několik stránek, které se mu večer předtím podařilo zachránit před záhubou. Jeho přáteli jsou hlídač, který komunikuje téměř výlučně ve verších, a bývalý kolega, který následkem nehody v práci ztratil svoje nohy a kousek po kousku je sbírá zpátky... Jednoho dne dostane Guylain ve vlaku nevšední nabídku a o něco později v něm také objeví USB, které jeho šedivému životu znovu dodá barvy. Tolik lze říct, aniž bychom toho o příběhu vyzradili příliš. Autor totiž čtenáři pravdu odkrývá postupně a nutno zdůraznit, že Čtenář z vlaku v 6:27 je jednou z mála nepředvídatelných výjimek. Bývá charakterizován jako „moderní pohádka“, a ačkoliv draka supluje kovová příšera živící se papírem, princ bydlí v kutlochu pod střechou se zlatou rybkou, která mu žádná přání neplní, a princeznu najde na místě, kde by ji ani náhodou nehledal, román zůstává hřejivým – a velmi poetickým – příběhem o laskavosti lidského srdce, důležitosti přátelství a lásky.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2015 , Knižní klubOriginální název:
Le Liseur de 6h27, 2014
více info...
Diskuze o knize (2)
Přidat komentář
Super kniha, mohla byť oveľa dlhšia. Celý čas som sa bála, že Ardlovi Vec tiež odreže nohy. Avšak druhá polovica sa už veľmi netočí o továrni, ale o Julie. Neprekážalo by mi, ak by sa v príbehu nevyskytla, kniha by bola skvelá aj tak. Autor kľudne mohol dopovedať, či Giuseppe zozbieral všetky svoje knihy.
Mně se kniha taky líbila, ale souhlasím, že v ní zůstalo mnoho nezodpovězených otázek. Jakoby autor zapomněl na některé své vedlejší postavy. Taky by závěrečný happyend nemusel být tak přímočarý. Ale četlo se to hezky, taková odpočinková kniha.