Dějiny Řecka diskuze

Pri tejto edícii a tomto formáte dejín štátov to asi inak ani veľmi nejde. K starovekým dejinám Grécka existuje dostatok inej, aj domácej (hlavne českej) literatúry, takže to nemožno brať kriticky, že práve v tejto knihe je im venované menej priestoru na úkor novších dejín, zvlášť, keď pri iných knihách z tejto edície je ten pomer zväčša ešte tristnejší. Mne príde naopak logické, hoci mám takisto radšej staršie dejiny, keď to tak mám povedať, že gro pri tejto edícii je sústredené na moderné dejiny, pretože sú z hľadiska súčasnosti signifikantnejšie.

@tartan já vím, už ji mám doma, ale i tak díky.
A podle mě je to hodně okrajově. Tak jak se v knihách z této edice obsahově zaobírají 20. stoletím, tak klidně by se takto mohli zabývat jakýmkoli obdobím. Konkrétně jen o starověku by kniha mohla mít tisíce stránek (a to třeba jen o Filippovi nebo Alexandrovi, či jakémkoli jiném obdoví ve starověku).

Ne, že by mi moderní dějiny vadily, ale to co mi vadí (hlavně na dějinách Řecka, ale i u jiných), je, že celý starověk (i středověk) je hrozně stručný a vtěsnaný do pár stránek a o moderních dějinách se zbytečně rozepisují a popisují vše do nejmenšího detailu... Štve mě to u hodně knih, ale u Řecka nejvíc, protože to má snad tu nejbohatší, nejobsáhlejší a nejzajímavější (starověkou) historii.

Keďže sa mi kniha zhodou okolností práve dostala do ruky a zatiaľ nikto neodpovedal na položenú otázku, tak odpoviem. Z rozsahu vyše 700 strán zaberá antika (a áno, jej autorom je P. Oliva) asi 70, byzantská epocha (autori V. Vavřínek, V. Hrochová, R. Dostálová) zhruba 150 strán, obdobie osmanskej nadvlády (autorkami opäť R. Dostálová a V. Hrochová) asi 30 strán. Potom už nasledujú moderné grécke dejiny. Takže staršie dejiny sú aj tu v menšine, ale nepovedal by som, že sú úplne okrajovo poňaté.