Dekadent dezert diskuze

Ve srovnání s prvotinou Hičhaikum (2004) přináší druhá řadová sbírka Jana Kunzeho poměrně radikální proměnu poetiky. Nové texty jsou rozsáhlejší, mají uvolněnější formu a ostřejší optiku vidění světa. Spektrum barev, jimiž Kunze svůj básnický prostor nasvěcuje, je jakoby zredukováno na základní trojici černá – červená – bílá, v nichž je vyvedena i grafická úprava sbírky. Autor sám o své knize říká, že přináší „očistu městem“: město je mu teritoriem i jevištěm, znakem i stigmatem, aktérem i svědkem. Je místem, kde vedle sebe zívá okázalá nuda a zároveň pulsuje život naplno; kde se milostná extáze střídá s životní skepsí. Neustálá oscilace mezi skutečným prožitkem a stylizací vyvolává v textech napětí a pohyb, slova se rodí v atmosféře malých každodenních dramat. Nepostrádají však Kunzeho vrozenou schopnost stávat se pozorovatelem, účastníkem a hlavně vypravěčem silných příběhů. Atmosféru knihy dokreslují na míru ušité ilustrace Jana Gřeška, vycházející z estetiky street-artu, graffiti a komiksové kresby.... celý text