Divoké labutě diskuze
Jung Chang , Jon Halliday
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/447383/bmid_divoke-labute-c3k-447383.jpg
5
477
477
Není divu, že nesmírně poutavá autobiografická kniha čínské autorky, žijící od roku 1978 ve Velké Británii, se po vydání v její nové vlasti a v USA okamžitě stala bestsellerem — v díle se totiž velmi šťastně snoubí solidní, věcné vylíčení historie Číny 20. století, plné neuvěřitelných zvratů, se střízlivě a skromně popsanou, avšak pohnutou osobní historií žen tří generací autorčiny rodiny. Příběh začíná vyprávěním o osudu babičky, narozené v r. 1909, nejkrásnější dívky na malém městě, kterou její otec „provdal" jako konkubínu za starého generála, aby zvýšil svoji prestiž a domohl se bohatství; pokračuje matkou, která se stala komunistickou funkcionářkou, a vrcholí autorkou, narozenou v roce 1952, jež podobně jako ostatní členové rodiny prošla všemi hrůzami a krutostmi tzv. kulturní revoluce, posléze studovala na univerzitě angličtinu, vyhrála konkurs na stipendium do Británie a stala se první Číňankou, která zde získala univerzitní titul PhD. Nyní je úspěšnou autorkou několika bestsellerových titulů.... celý text
Literatura světová Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 2020 , Ikar (ČR)Originální název:
Wild Swans: Three Daughters of China, 1991
více info...
Diskuze o knize (4)
Přidat komentář
Kryštofka-a je tady zas, budeme vybíjet tzv. nepůvodní druhy, patří k nim i vrány, budeme přecházet na elektroauta, která, jak jsme se dočetl v případě požáru nejsou uhasit leda v bazénu, a nevadí, že výroba proudu pro ně bude znamenat větší zatížení přírody...lidi jsou nepoučitelní a zdá se, že pomatené kampaně k nim patří,
saka0853 - nevzdělanost bych tedy rozhodně Číňanům nevyčítal, v té zemi je vzdělanost velmi ceněna, už tisíc let, a ohledně vymývání mozků a zmaniápulování obyvatel... my v Evropě máme také své příklady, za významný jmenujme nacismus a to se nerozepíšu o zešílevších milovnících vlastních agresivních vojsky, které přepadají cizí země v zámoří.
myslím, že v Číně všichni ti lidé doufali, že přes utrpení a překážky dojdou ke hvězdám, tedy ke klidnému životu v dostatku, tohle vždy v těžřkých dobách táhne. A když už mluvíme o Maovi, všiml jsme si, že i on opusil své děti na té strašné cestě, když už je nemohl nasytit, v naději, zřejmě plané, že se jich někdo ujme? že to tam lidé hodně dělali?
rozhodně je po přečtení té knihy jasné, že my, středoevropané uvažujeme jinak, nežli je tomu zvykem v mnoha asijských civilizacích, v Číně i v Japonsku je tradiční poslušnost autoritám, ať již rodičům nebo vůdcům trvalým jevem. Není ale možno říci, že by se to Evropy netýkalo, podobné šílenství, jaké popisuje autorka v cestě svých rodičů i v kulturní revoluci zachvátilo přece i Evropu několikrát -s jejími pochody sebemrskačů , s nacismem, s křížovými výpravami...
Na druhé straně, kdyby nebylo této odmala vyžadované úcty a poslušnosti s sebehloupějším tradicím a nápadům,pokud je pronesou autority, vydrželi by Číňané jako snad nejstarší v podstatě jednotný národ (a Japonci) s velikou říší, kde lidé mluví sice čínsky, ale tak, že jeden druhému nerozumí, pokud nepíší, dodnes?
Lotosy, omlouvám se za překlep.