Dobrodružství křtěné mořem diskuze
Richard Konkolski
V olympijském roce 1980 se uskutečnil už šestý ročník závodu osamělých mořeplavců přes Atlantik, nejobtížnějšího jachtařského závodu vůbec. Richard Konkolski startoval potřetí, opět jako jediný z nepřímořského státu. Jel na nové lodi Niké II, jejíž projekt i vybavení vycházelo z osvědčených parametrů první Konkolského jachty Niké, s níž absolvoval předchozí dva závody přes Atlantik a osamělou plavbu kolem světa. O ní a o jejích cestách světovými oceány hovoří tato kniha. 2. přepracované a doplněné vydání... celý text
Diskuze o knize (1)
Přidat komentář
Autorovy další knížky
1981 | Dobrodružství křtěné mořem |
1973 | Sám proti moři |
1980 | Sólo přes Atlantik |
1978 | 360 poledníků pod plachtami |
1980 | Sám cez oceány |
Mořeplavec Richard Konkolski: Čím více znám moře, tím větší mám respekt.
Je vítězem řady námořních závodů a třikrát obeplul svět. „Když jsem byl na první plavbě, manželka koupila psa a chalupu. Myslela si, že tím skončím,“ vzpomíná.
Jaké to je být sám na moři a být jen sám se sebou? Na jaké lodi obeplul svět? Bál se někdy? Bylo těžké žít v emigraci? Jaký je dnes jeho pohled na USA? Je tam podle něj tvrdý život?
„Bylo dobře, že jsem byl tenkrát mladý a každý mladý člověk se cítí nesmrtelný. Nikdy jsem nic nepodceňoval a poctivě se připravoval. Spousta kamarádů mi zahynula na moři a já jim věnoval knihu Zápas o Atlantik. Ale měl jsem kuráž.“
„Strach? Ten jsem měl obvykle až později. Až když jsem dorazil do přístavu, tak jsem si představil, co všechno se mi mohlo stát. Čím více znám moře a přírodu, tím větší mám respekt,“ vypráví.
Dnes cítí velkou zodpovědnost ke svým fanouškům, kteří mu pomáhali překonat různé krize a špatné okamžiky. „Měl bych se věnovat jen manželce, ale nemůžu za sebou stáhnout roletu a říct, že je mi 81 let a aby mi všichni dali pokoj. A tak jdu, když mi zavolají třeba skauti nebo z nějaké školy,“ uzavírá v pořadu Blízká setkání (ČR Dvojka)