Duchové dějiny: v kontextu české a evropské historiografie diskuze
Mikuláš Čtvrtník
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/380242/bmid_duchove-dejiny-v-kontextu-ceske-a-e-L1n-380242.jpg
0
0
0
Kniha se zaobírá historiografickým směrem duchových dějin, jak se rozvíjely zejména v německém prostředí pod názvem Geistesgeschichte a v české historiografii pak jako duchové dějiny koncipované Zdeňkem Kalistou. Duchové dějiny jsou v knize pojímány v širokém pojmovém kontextu vývoje českého a evropského historického myšlení 19. a 20. století. Autor zkoumá duchové dějiny z nejrůznějších úhlů pohledu. Jejich prostřednictvím se snaží ukázat, v jakém smyslu můžeme duchové dějiny považovat za dějepisecký směr, který je nadále inspirativní pro moderní českou i světovou historiografii.... celý text
Literatura naučná Filozofie Historie
Vydáno: 2019 , Argo , Státní oblastní archiv v Prazevíce info...
Diskuze o knize (2)
Přidat komentář
Štítky knihy
dějepisectví, historiografie dějiny vědy filozofie dějin německá filozofie
Autorovy knížky
| 2019 |  Duchové dějiny: v kontextu české a evropské historiografie |
Autor užíva túto zvláštnu Kalistovu variantu českého prekladu nemeckého pojmu "Geistesgeschichte". Prečo? A jedná sa o Kalistov preklad? ....
Zrejme chce držať špecifický pojem pre tento osobitný prúd historiografie, či skôr filozofie histórie. Prvoplánový preklad "duchovné dejiny" by nás príliš nabádal k duchovnosti dejín ako takých, a dnes asociuje odlišné "dejiny zbožnosti" (či spirituality) ako moderné poňatie cirkevných dejín. "Dejiny ducha" či "dejiny duchov" by bol možno dobrý preklad, no ide o takisto problematické a viacznačné spojenia a odvádza od dejín a dejinnosti k "duchom". Preklad "dejiny ideí" by bol zase obecný a smeroval by už k dejinám myslenia, či filozofie. "Intelektuálne dejiny" by zneli príliš úzkoprso. Významovo možno najbližšie sú "kultúrne dejiny", no ide zase o veľmi obecné spojenie bez akéhokoľvek rozlíšenia. Obdobné a významovo možno najbližšie "dejiny mentalít" sa etablovali vo Francúzskej historiografii.
V každom prípade, užívanie viacznačného pojmu "Geist" v nemeckej filozofii 18. a 19. storočia, (ale aj "esprit" vo Franc.), je mätúce, najmä, ak mu jednotliví myslitelia dávali nové obsahy (Pr. Hegelov "duch" ako rozum stelesnený v spoločenských vzťahoch a inštitúciách, ako "duch doby", ako spoločné dejiny. U Hegela vrcholiaci v modernom Štáte).