Hory a doly a lesy diskuze
Jan Opolský
Obraz starého a zpustlého mlýna přirovnává v úvodní básni Jan Opolský ke svému vyprázdněnému nitru, které dospělo k pocitu životního zklamání i nenaplněných tužeb. Verše jsou prosyceny tíhou stárnutí, zmarněnými představami a tak snad jen návrat do podkrkonošské krajiny křísí v básníkovi alespoň pramínek povzbuzení, který ovšem brzy vysychá pod náporem pochmurných, až deprimujících melancholických nálad. "Pole prázdná jsou a chudá, zem tu málo dává, / řídké klasy oves metá, časně žloutne tráva, / všecka síla této země vejde v sporé hlízy, / lačným byly zasázeny, lačnější je sklízí. / Voda bez ryb, příliš jaksi neživotně vleklá, / jak by proti vůli vlastní do prázdnoty tekla, / nestačujíc omývati kalné stopy žití, / měsíc se v ní, ani hvězdy nikdy nezatřpytí".... celý text
Diskuze o knize (0)
Přidat komentářAutorovy další knížky
1989 | Vteřiny duše |
1980 | Příběhy o lidech a zvířatech |
1926 | Upír a jiné prósy |
1935 | Čtení z hvězd a obelisků |
1900 | Klekání |