Jak pápěří diskuze
Viola Fischerová
Třetí sbírka veršů vyjímečné české básnířky přináší především poezii z šedesátých let, která je doplněna několika novějšími texty. Meditativní poloha básnířčiných veršů je stále ovlivněna tragickou událostí ze soukromého života, která neúprosně vstoupila do prostoru a času. Portréty několika dnů, které zahajují tuto sbírku, vymezují tísnivou a smutnou náladu, jež převládá v domě nebo v bytě, v němž se lyrický subjekt pohybuje. V těchto i dalších básních lze rozeznat existenciální úzkost, stravující bolest nebo intimní vzpomínku, jež se ovšem rozplynula a odlétla "jak pápěří". Zármutek, který v celkovém vyznění převažuje, je jen občas narušen letmým okamžikem víry či optimističtějším náznakem příštích epizod a dějů: "Je tu však touha / jež stoupá a rozvazuje svit po koutech a / vítr jenž přilehá / k skráni na pokraji snu".... celý text
Diskuze o knize (0)
Přidat komentářAutorovy další knížky
2005 | Co vyprávěla Dlouhá chvíle |
2009 | Domek na vinici |
1995 | Babí hodina |
2007 | Písečné dítě |
2002 | Matečná samota |