Jak se zbavit Castra - Kuba, Spojené státy a Československo ve studené válce diskuze

https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/322146/bmid_jak-se-zbavit-castra-kuba-spojene-s-zDk-322146.jpg 4 11 11

Kniha Jak se zbavit Castra pojednává o jedné z nej­dramatičtějších kapitol moderních dějin a před­sta­vu­je unikátní sondu do velmocenské politiky a průběhu „karibské studené války“, v níž nikoli nevýznamnou roli sehrálo i Českoslo­ven­sko. Faktograficky hutná, a přitom čtenářsky přitažlivá práce českého politologa, historika a publicisty Jaroslava Fialy nejen přináší nová nebo zapomenutá fakta, ale vyniká rovněž vyváženým, nečernobílým a nepřed­pojatým pohledem na nedávnou historii. Spojené státy americké zkoušely po mnoho let různými způsoby svrhnout nebo oslabit vládu bratří Castrů na Kubě. S pomocí tajných služeb organizovaly atentáty na Fidela Castra, teroristické útoky, invazi, uvalily na Kubu hospodářské embar­go a snažily se ostrov uvrhnout do mezinárodní izolace. A i když se američtí politici často oháněli podporou demokracie, současně neváhali spolupracovat s řadou spřátelených diktátorů a nezdráhali se spojit dokonce i s mafií. Svár mezi Washingtonem a Havanou se následně stal katalyzátorem konfliktu mezi USA a SSSR, jenž vyústil v karibskou krizi v říjnu 1962, kdy se svět ocitl na prahu jaderné války. Kniha líčí desítky let nepřátelství mezi USA a Kubou, dramatické peripetie a okolnosti střetu, který skončil smírem teprve v druhém desetiletí jednadvacátého století, její tematický záběr je ale daleko širší. Jaroslav Fiala mapuje, jakou úlohu v době rostoucího americko-kubánského napětí sehrálo Československo, a to především ve vojenské, zpravodajské a ekonomické oblasti. Připomíná také Che Guevarův utajovaný pobyt v Praze nebo třeba okolnosti operace Manuel, jejímž cílem bylo zajištění tranzitu kubánských partyzánů do zemí třetího světa. Zároveň ukazuje, jaký měla kubánská revoluce dopad na československou inteligenci v šedesátých letech 20. století. Kubánská revoluce totiž kdysi pro mnoho lidí na několika kontinentech, například v bývalých koloniích či sovětském bloku, představovala zrcadlo, do něhož si projektovali jiné světy. Často ztělesňovala naději na lepší budoucnost, nezávislost či sociální spravedlnost. Jak dokládají vzpomín­ky, po­stře­hy a dojmy osobností, jakými byli například Antonín J. Liehm, Adolf Hof­fmeister či František Krie­gel, v očích mnoha Čecho­slováků byla Kuba inspirativním příkladem země, kde se rodí nový typ socialismu – socialis­mu oproštěného od rigid­ní­ho byro­kratismu. Nakonec se ale většina z těch, kdo věřili, že z karibského ostrova vzejde alternativa k oběma systémům, které stály v pozadí studené války, dočkala zklamání. Co bylo důvodem, že tyto ideály selhaly? Fialova kniha se tedy zabývá také přitažlivostí kubánské revoluce v době, kdy se lidstvo ještě nebálo snít o jiných, lepších světech, zkoumá její emancipační potenciál i její úpadek. Hledá rovněž odpověd’ na otázku, kam dnes Kuba směřuje. Změ­ní se od základu stejně tak jako někdejší socialis­tické země východní Evropy? A pokud ano, je to dobrá, anebo špatná zpráva?... celý text