Jizera – hospody – vzpomínky a ještě něco diskuze

Jak už samotná obálka knihy napovídá, složena je z několika částí. V té první se vydáváme po proudu řeky Jizery, zdejším rybářským revírem, od jezu v Hubálově k Haškovu. Jaroslav Dvořák je členem místního rybářského spolku již od roku 1962. Přínosem regionální místopisné historii je vypsání a vzpomenutí dnes již zapomenutých názvů částí, koutů a míst na řece Jizeře. Kdopak z Vás ví, kde je například ‚‚Pod Myšlenkou, Pod Červeňákem, U Pramenu či V Koutě‘‘? Nechybí ani příhody, které se na rybách staly, a samozřejmě i začátky rybaření v dětství, či vzpomínky na rybáře, kteří již nejsou mezi námi. Od vody se s autorem přesuneme do hospody. V případě podhněvousické Paluby, na kterou autor také vzpomíná, to nedá nikterak velkou práci. Následně s autorem postupně navštívíme všechny známé mnichovohradišťské hospody po jednotlivých ulicích či částech města. Zavzpomínáme na zdejší hostinské, ale také na příhody spojené s konkrétní hospodou a jejími štamgasty. Poslední část knihy patří různým vzpomínkám autora na život v Mnichově Hradišti od počátku 50. let 20. století. A to již od samotného dětství, jehož část Jaroslav Dvořák prožil na zámku, resp. v bytě nad bývalou konírnou v zámeckém areálu. Opomenuta nejsou ani autorova školní léta, osobnost Jana Švermy, místní organizace KSČ, či postupně zanikající obchody známých živnostníků. Podrobnější popis je věnován ulici V Lípách, 1. máje, Jiráskově, Poříčské či Svatopluka Čecha. Obsah knihy vychází ze vzpomínek samotného autora a vyprávění pamětníků, která zachytil. A tak by na knihu mělo být i pohlíženo, co se faktografie týče, jak sám autor dodává.... celý text