Krtek a kouzelná slovíčka diskuze
Jiří Žáček , Zdeněk Miler
https://www.databazeknih.cz/img/books/78_/78259/krtek-a-kouzelna-slovicka-78259.jpg
5
39
39
Krtek a jeho svět série
>
rtek a kouzelná slovíčka Sedmý z řady příběhů pro nejmenší čtenáře o tom, co všechno umí neposedný krteček a jeho zvířecí kamarádi, je zaměřený na základní pravidla slušného chování. Když umí člověk už odmalička slušně pozdravit, poděkovat, pomoci, omluvit se, popřát dobrou chuť či všechno nejlepší, a samozřejmě dokázat někomu říct, že ho má rád, je život hned veselejší! Když chceš něco, po čem toužíš, co máš dělat? Kdo to ví? Stačí jenom slůvko Prosím - každý ti rád vyhoví.... celý text
Diskuze o knize (3)
Přidat komentář
Když jsme přijeli na chalupu, první, co udělal manžel, šel se podívat na zahradu.
Vracel se a říkal si tak nějak pro sebe: "Ten zmetek, ten zmetek.."
Když jsme vynosili všechny věci z auta do chalupy, převlékli se do monterek, tak jsem samozřejmě šla na zahradu také. A tam... sedm, osm kopečků hlíny, jako malinkaté sopky. A pozorovala jsem manžela - já třeba plela, nebo dělala jinou práci - jak vztekle zarovnává terén.
A víte co? Já z toho měla radost a krtkovi jsem fandila. Já to beru tak.. já nevím, jak to vysvětlit.. Prostě to je příroda.. Krtek dělá hromádky hlíny, no.. A co jako?
Nic proti vám, prosím Vás, je to jen můj názor. Nikoho a nic neodsuzuji. Je to jen můj názor.
Jednou přišel můj manžel za mnou do kuchyně a řekl mi: "Pojď se na něco podívat." Myslela jsem, že mi chce ukázat, jak mu se mu něco ujalo, nebo jak mu něco kvete.
Šla jsem za ním na zahradu a on ukázal do kýble, co tam stál. "Tak jsem ho konečně dostal."
V tom kýblu byl mrtvý krtek. Poprvé jsem viděla krtka. Nebyl tak hezký a roztomilý, jak ho kreslí pan Miler a navíc byl ..... Bylo mi smutno a zároveň jsem měla jsem vztek.. Proč má být zabito zvíře pro svoji přirozenost. A pro krtka je přirozené, že dělá ty hromádky hlíny. Sakra. Vlastně dodnes nevím, jak se mu podařilo ho chytit. Neptala jsem se. Jen jsem se podívala a šla pryč. Měla jsem zkažený celý víkend.
(už je to 22 let, co se to stalo)
Krtek. Zdeněk Miler vytvořil roztomilé, laskavé a dětmi milované zvířátko z otravného prevíta, který je nenáviděným postrachem většiny lidí, co pečují o zahrady. Snažím se u mého potomka proti tomuto pohádkovému vlivu bojovat, jakkoliv mé úsilí sabotují příbuzní kupováním knížek o krtečkovi. Ukazuji dceři, jak nám ten hrabavý zmetek plundruje záhonky. V zimě pouštím dítě na bobech z kopečka po krtincích a pak upozorňuji, jak krásně hladce by se jelo, nemít zahradu plnou boulí. Na druhé Vánoce moje ratolest dostala hru "Plácni krtka!", při které plastovým kladívkem útočí na rozsvěcující se čumáčky dotyčných záškodníků (nehrajeme bohužel moc často, jelikož neztlumitelný čínský "hudební" doprovod by v zuřivých záchvatech přivedl do blázince i neslyšícího flegmatika).
To už jsem však ve svém spravedlivém hněvu příliš odbočila od knížky, plné hezkých ilustrací Zdeňka Milera a krátkých, snadno zapamatovatelných rýmů Jiřího Žáčka. Obrázky i veršíky jsou tématicky odlišeny, jedna část se věnuje číslům, druhá barvám, jiná tvarům, další dobrým mravům atd., vše je doplněno jednoduchými otázkami. Kniha tedy plní mírně vzdělávací funkci pro špunty ve věku 2 až 4 roky, starší děti se mohou učit básničky a rozplývat se nad množstvím miloučkých zvířátek, případně se je pokoušet nakreslit.
Za sebe dávám uznalé čtyři hvězdičky, pátou nadšenou za dcerku. Nicméně! Doufám v zájmu toho přisleplého, asi hluchého, bez čichu, zkrátka nevystrnaditelného exempláře, se kterým už třetí rok svádím marnou válku, že si místo kalhotek s kapsami nechal vyrobit kevlarovou vestu a pevnou přilbičku. Jelikož jestli vystrčí čumáček z díry v okamžiku, kdy budu právě na zahradě sbírat produkty naší chlupaté továrny na exkrementy, mohla bych zapomenout na svou lásku k fauně i na zákony a toho šmejda prostě fláknout lopatou!
A teď koukám, já trubka, vložila jsem komentář pod jinou knihu s podobnou vizáží: "Krtek a jeho svět" je správný titul a tohle leporelo představuje pouze jedinou kapitolu. Omlouvám se za matení.
Metla: Moc hezký příspěvěk.
Jednou jsem pracovala v hračkářství (jen jako brigádu) a dostali jsme tu hru "Plácni krtka."
(Chudák krtek)
Ale bylo hezké pozorovat, jak které dítě je bystré a jak plastovým kladívkem klepne (chudáka) krtka. A ta hudba, která tuto hru provázela, byla nepříjemná.
Když byl čas a nikdo v prodejně nebyl, prohlížela jsem hru a hledala nějaké tlačítko, kterým by se ten zvuk dal ztlumit. Ne. Nenašla jsem ho.