Lupiči a policajti diskuze
Alois Mikulka
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/27455/lupici-a-policajti-27455.jpg
4
6
6
Podtitul – Veselé zkazky pro mládež, trampy, noční šoféry a vědce, seniory i opalující se krásky, čtení na deštivou dovolenou u táboráku, ve škole pod lavicí, pro učitele, kteří tuto knížku zabaví, jakož i pro ty, kteří toto dílko někomu ukradnou – napovídá, komu je kniha určena. Pohádky se zabývají neobvyklými tématy, např. O banditovi, který měl rád svoji maminku, Dědečkova pomsta, O zlém duchu výtahů apod. Své příběhy autor již tradičně doplnil vtipnými ilustracemi. ... celý text
Diskuze o knize (1)
Přidat komentář
Autorovy další knížky
| 1987 |  Houpací pohádky |
| 1974 | Dvanáct usmívajících se ježibab |
| 2003 | Karkulka v maskáčích |
| 1987 | Hořící kámen |
| 1961 | Aby se děti divily |
Seznamte se s brněnským autorem mnoha uměleckých profesí panem Aloisem Mikulkou nejen spisovatelem, básníkem, sochařem, malířem, grafikem, ilustrátorem, scéno grafikem, světoběžníkem. Jeho výstavy např. Bělehrad, Bologna, Bratislava, Brno, Budapešť, Frankfurt, Londýn, Mexico City, Rennes, Tallinn atd.
Jistě uvítáte několik řádků z jeho tvorby, pozor je návyková, zatím nefiguruje v seznamu škodlivých, nebezpečných látek a přesto má značný vliv, na centrální nervovou soustavu, způsobuje dobrou náladu. Komentář "Aby se děti nedivily" mi byl přesunut do diskuzí v mém profilu, větší "DĚTI" se asi nediví... /v r. 1989 pan Štěpán prohlásil, že "děti mu nebudou poroučet..." Tenkrát byla republika bohatá, žádné dluhy, každý měl právo na práci, střechu nad hlavou, Remek si poletoval vesmírem, stavěli jsme jadernou elektrárnu, mladý měli nenávratné půjčky na své rodinné domy i dvougenerační, vlastnili jsme svou pitnou vodu...., nikdo nás nenasmlouval jako živou sílu do válečného konfliktu na území nečlenského státu, nikdo nevytvářel z budoucích seniorů žebráky, nikdo astronomicky nezadlužoval republiku, nevytvářel politiku: chudým brát a bohatým dávat.../
Pohodlně se usaďte a dovolím si krátkou ochutnávku :
Citace: " Onehdy jela jedna ježibaba na motokole a frčela si to 200 kilometrovou rychlostí. Samozřejmě že se ji snažila zastavit silniční kontrola, protože co je moc, to je moc! Ale ona na ně vyplázla dlouhatánský jazyk a pak, radostně ječíc, upalovala dál! Tak se za ní pustili dva stíhači na motorkách. Ale i když uháněli na plný plyn, ježibabě nestačili. Dělal se za ní takový hrozitánský vítr, že ze stromů padaly stíhačům na hlavy hrušky! Což je tedy velice dopálilo, protože hrušky byly přezrálé a klouzalo to po nich, nehledě na to, že od nich byli velice zablebtaní. I telefonovali dopředu jiným stíhačům, aby ježibabu stůj co stůj zastavili, ale aby dávali pozor, protože je to velice nebezpečná osoba.
Znenadání se však před ježibabou spustila závora, a protože neměla vůbec žádné brzdy, vletěla plnou rychlostí do mezinárodního expresu! "
Kdo umí, ten umí. Doporučuji.