Môj príbeh diskuze
Michelle Obama
Intímne, pôsobivé a inšpiratívne memoáre bývalej prvej dámy Spojených štátov amerických. Michelle Obama sa vďaka svojmu zmysluplnému životu stala jednou z najikonickejších a najpodmanivejších žien našej éry. Ako prvá dáma Spojených štátov amerických a ako vôbec prvá Afroameričanka v tomto postavení významne prispela k vytvoreniu najprívetivejšieho a najtolerantnejšieho prostredia v histórii Bieleho domu. Môj príbeh nás zavedie do skromných kuchýň v Iowe aj do tanečných sál Buckinghamského paláca, nevynechá okamihy veľkého žiaľu a nezlomnej vôle. Dá nám nazrieť hlboko do duše jedinečnej priekopníckej osobnosti, ktorá sa snaží žiť autenticky a investuje energiu, sily a hlas v prospech vyšších ideálov.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry Osobní rozvoj a styl
Vydáno: 2019 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Becoming, 2018
více info...
Diskuze o knize (1)
Přidat komentář
Štítky knihy
rozhlasové zpracování autobiografie
Knihu jsem právě dočetl a protože není vydán český překlad, zatím nelze oficiálně hodnotit, tak alespoň komentář. Čteno jako eBook v angličtině. Hodnoceno z pohledu člověka, který krátce žil a pracoval (legálně) ve státech.
Knize bych dal 4,5 hvězdiček z 5.
Jedná se o zajímavě a čtivě napsanou biografii ženy, jejíž životní pouť začíná na jižním předměstí Chicaga, lokality, která se postupem času mění v ghetto. Z textu je patrné, že si Mitchelle uvědomuje, že za to čeho dosáhla vděčí do velké míry prostředí, které ji formovalo a lidem kteří upozaďovali své potřeby tak, aby ji mohli plně podporovat v tom co dělala (např. studia a sport v dětství, později zaměstnání a politická kariéra). Což se nedá moc říci o Michelle a jejich dětech (i když udržet je mimo všechen ten šrumec, zatím co pobývali v Bílém domě když dospívali, byla asi taky makačka).
Mrzí mě, že žena která často opakuje, že pochází z rodiny jejíž život byl ovlivněn v minulosti segregací se zaměřila ve velké míře na podporu dívek s jinou než bílou barvou pleti. Sama tedy zavádí “pozitivní diskriminaci”. Už to není pomoc dětem, ale pomoc podskupině dětí, dívkám které pocházejí z kulturních/sociálních/etnických menšin. Na tom není nic špatného, ale jednoho to vede k úvaze co jí udělal ten zbytek dětí, který si nezasloužili její pozornost.
Obdivuji do jisté míry co všechno byla jejich rodina ochotna obětovat (zejména soukromí), aby mohli prosazovat své politické přesvědčení a následovat své ambice. Zároveň je zajímavé se dočíst za co všechno “první rodina” platí z vlastní kapsy, zatímco bydlí v Bílém domě.
Obamovi jsou pro mě nejvíce sympatickou rodinou, která vedla USA za mnoho posledních desetiletí. Je dobře si připomenout, že i přes své postavení a úspěchy jsou to stále lidé z masa a kostí, kteří řeší běžné životní problémy (neplodnost, manželská poradna, výchova dětí). Dává tak “návod” ostatním, že problémy se dají řešit, jen je potřeba chtít.