Ministerstvo strachu diskuze

Ministerstvo strachu
Ohodnoťte knihu

https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/283837/bmid_ministerstvo-strachu-2lE-283837.jpg 4 145 145
Koupit Koupit eknihu Antikvariát

Ač nebyl odsouzen, považuje Arthur Rowe sám sebe za vraha, protože nemohl snést utrpení své smrtelně nemocné manželky a urychlil její odchod ze života. Muž, který osaměle živoří ve válečném Londýně sužovaném nacistickým bombardováním, se náhodou zúčastní dobročinné slavnosti a za zvláštních okolností tu získá podivnou cenu — dort. V tu chvíli se nechtěně stává klíčovou postavou záhadné a nebezpečné špionážní hry, jejíž význam mu zprvu zcela uniká. Životem usmýkaný človíček neustále koketující se sebevraždou je najednou okolnostmi nucen bojovat nejen o svoji budoucnost. Podobně jako jiná díla Grahama Greena i román Ministerstvo strachu nabízí čtenáři napínavý příběh okořeněný řadou groteskních situací, jejichž pravá podstata se vyjevuje teprve postupně. Ještě dramatičtější než barvitý děj je ale psychologický vývoj hlavního hrdiny, jenž během překotného toku událostí přijímá břemeno svého osudu a doslova se znovu stává člověkem.... celý text

Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: , Kentaur
Originální název:

The Ministry of Fear, 1943


více info...

Diskuze o knize (1)

Přidat komentář
Daxie L. Jesus
07.03.2014 4 z 5
Daxie L. Jesus

POZOR! Ať už jsem se snažil sebevíc, nějaké SPOILERY tam přeci jen najdete: A k čemu byl ten dlouhý konec, kdy už i všechna intrika skonžila a byl jasné, kdo si rozmázne mozek po stěně a kdo skočí do náruče naivní sentimentality. Jakmile na scénu přijde Digby a sanatoriální pasáže, už to ztrácí šťávu. Jediné dobré z druhé poloviny bylo pravděpodobně policejní vyšetřování. Ale inspektor Prentis náhle někam zmizel a z nejpozitivnější postavy udělal Greene Nazi-buldozer. Přesto bych ale pochválil první část za její ležérní atmosféru bezvýchodnosti a opravdové mé slitování nad hrdinou ve scénách s jeho ženou, jejíž jedinou zmínku pak zašlapaly do země v druhé části. Ale i tak se tu má spousta nepotřebných postav (třeba kamarád Henry). I tak bych ale knihu doporučil k přečtení, protože...protože...protože je slunečno a já mám na sobě modrý svetr, navíc nelétaly německé bombardéry a neplašily lidi ve vlaku na Dublin.