Smrt v rodině diskuze
Karl Ove Knausgård
Můj boj / Môj boj série
1. díl >
Přímočarý, upřímný a poctivý – ale také gigantický, kontroverzní a provokativní: těmito přívlastky (a ještě mnoha dalšími) je označován autobiografický román Můj boj (v originále Min kamp), který se kritika i média nebály prohlásit za literární událost 21. století a který ze svého autora, norského spisovatele Karla Ove Knausgarda, učinil globální hvězdu první velikosti. A přitom stačilo tak málo: do široka se rozepsat o sobě a o čemkoli, co se děje kolem, kdykoli odbočit z děje, vzpomínat, uvažovat. Na počátku této všeobjímající, necenzurované a místy až groteskní zpovědi stojí události spjaté s Knausgardovým problematickým vztahem k otci – právě ten a posléze jeho skon tvoří ústřední téma první části celkem šestisvazkového opusu, jímž si Knausgard dokázal znepřátelit půlku vlastní rodiny, zato však prodat jen v Norsku půl milionu výtisků a ve Spojených státech postavit stovky lidí do front na podpis. Můj boj lze totiž vnímat nejen jako příběh někoho cizího, ale též coby výpověď o nás samých, o našich myšlenkách, ke kterým bychom se často ani nepřiznali, a životech, které jsou často tak nudné... Karl Ove Knausgard si Mým bojem vysloužil přirovnání k novodobému Marcelu Proustovi, a ne náhodou.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2016 , OdeonOriginální název:
Min kamp. Første bok, 2009
více info...
Diskuze o knize (4)
Přidat komentář
Dať si knihu do prečítaných nie je povinnosť, to, že ju tam dakto nemá, neznamená, že ju nečítal.
Štítky knihy
smrt rodina norská literatura životopisné, biografické romány
Autorovy další knížky
2016 | Smrt v rodině |
2017 | Zamilovaný muž |
2017 | Ostrov chlapectví |
2018 | Tanec v temnotách |
2019 | Někdy prostě zaprší |
konicekbily, myslím, že by bylo lepší to zkusit. mě se taky do prvního dílu moc nechtělo, odolával jsem reklamě i volání knížky z regálu v knihovně. byla už dosti zaprášená, nikdo si ji nevšímal.
šlo to ztuha, ale stálo to za tu srandu. ani nevím, jestli jsem kdy přečetl delší dílo (snad Vojnu a mír, ale to jsem dosti flákal, to mě opravdu nebralo a byla to víc povinná jízda, než radost:)