My diskuze
Jevgenij Ivanovič Zamjatin
Román My – pochmúrna vízia totalitného systému založeného na obludnom etatizme, krajnom racionalizme a mechanizovanom, totálnom kolektivizme – je doslova epochálnym literárnym dielom. Ovplyvnené fantastikou H. G. Wellsa, neorealistickým videním skutočnosti a intuitívne pochmúrnou predtuchou negatívneho vývoja civilizácie vyústilo do varovnej satiry, ktorá aj po rozpade Sovietskeho zväzu a odhalení zverstiev totalitných režimov, ktoré Európu ovládali v 20. storočí, nestráca svoju aktuálnosť. Dielo varuje pred odľudštením, mravným vákuom, umŕtvením myslenia a spoločenským úpadkom, ktorý musí zákonite viesť ku koncu modernej civilizácie. Zamiatin svojím románom výrazne ovplyvnil evolúciu žánru science-fiction a inšpiroval preslávené antiutópie Aldousa Huxleyho a Georga Orwella.... celý text
Diskuze o knize (5)
Přidat komentář
pro Lector
Díky za odkaz na recenzi, až budu mít čas, kouknu na to,
Z toho co píšete v komentáři, mi vyznívá, že to možná Zamjatin nemusel myslet jako varování. Zarazilo mě to, ale pak mi došlo, že to, co je pro jednoho noční můra, může být pro někoho jiného ideální svět. Samozřejmě, oficiální vyjádření Zamjatina se může od jeho skutečných názorů a úmyslů lišit, to bylo ostatně v dané době spíš běžné.
V dnešní době by tomu odpovídal status na Facebooku " I330 je v komplikovaném vztahu s D503":-).
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie totalitní stát zfilmováno ruská literatura rozhlasové zpracování fiktivní deníkyAutorovy další knížky
| 1989 |  My |
| 1999 |  Bič boží |
| 1970 | Zapadákov |
| 1934 |  Vyléčený mnich |
| 1967 | Blecha: Kumédie o štyrech aktech a třech antraktech |
"... Prostě a jednoduše nejsem fanouškem extremistických přístupů typu "Koukej předstírat, že jsi šťastný, ačkoli tomu tak není, protože když nebudeš, zneuctíš tím Dobroditele, a to se rovná smrti, příteli!" Nikdy jsem nebyla fanouškem podobných typů románů, kde "ti vyvolení" mají univerzální recept na kolektivní blaho a štěstí a pokouší se ho "těm zatracencům" vnutit, klidně pod pohrůžkou násilí. Takže za mě ne, děkuji pěkně. ..."
A představte si, dominika8192, že to, čeho nejste fanouškem, museli lidé žít, žijí i dnes. Nezbývá než doufat, že my snad nebudeme muset. Neb, "oni" se neptají, fanoušky nepotřebují...