Odvážná školačka diskuze
Jevgenij Lvovič Švarc
Příběh o "odvážné školačce" Marušce Orlovové nevypráví jen o statečném, pilném a svědomitém moskevském děvčátku a příhodách, které zažilo během jednoho roku jako žačka první třídy, ale zachycuje především celé radostné ovzduší sovětské školy, která se snaží dát dětem to nejlepší. Čtenáři sledují malou Marušku od prvních kroků do školní budovy (kam se jde dát dokonce z netrpělivosti sama bez maminky zapsat), přes první službu, první známku, oslavu svátku, novoroční prázdniny i nešťastný výlet za Moskvu s blouděním v zasněžených lesích až do radostné chvíle závěrečného vysvědčení, které znamená postup do 2. třídy. Kniha - stejně jako stejnojmenný film, podle něhož je napsána - ukazuje dětem život ve škole, usnadňuje první leckdy obtížnou cestu z rodinného závětří do školních lavic, pomáhá škole své čtenáře vychovávat. - Toto vyd., určené za mimočítankovou četbu 2. roč. nár. škol, doprovází jednak závěrečné ponaučení pro děti "Jak budeme číst Odvážnou školačku", jednak Slovo k učitelům a rodičům (rozbor knihy, rozbor hlav. postav - Marušky a učitelky) a Methodické poznámky.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Příběhy
Vydáno: 1952 , SPN - pedagogické nakladatelství (SPN - Státní pedagogické nakladatelství)Originální název:
Pěrvoklasnica, 1949
více info...
Diskuze o knize (5)
Přidat komentář
Odvážnou školačku jsme povinně, nepovinně četli ve škole. Nevim proč, ale v našem městě i na celé naší škole se nacházel nebo spíš okřídlené úsloví, pro nás folklor, když samostatně šli nakupovat, nebo jsme pomáhali starým lidem, starali se o mladší ve školní družině tak nám říkali Odvážné školačky. Naštěstí to trvalo do 4.třídy. Zaplat panbu! Ale ted na to vzpomínám s usměvem.
nightlybird:To je jasné, že jsem četla a čtu lepší kousky. V té době ale nebylo z čeho vybírat, což si asi vůbec neuvědomujete. Nehodnotila jsem tu knihu (absence hvězdiček), ale psala jsem o svém pocitu - poprvé jsem sama kupovala tak úžasnou věc, jako je kniha. Jako odměnu za to, že jsem dobře zvládla první třídu. A když jsem si knihu vybírala, tak jsem si představovala, že bude o takové holce, jak jsem tehdy byla já. Vyvodit názor na můj literární vkus z dětské vzpomínky na první samostaný nákup knihy, navíc s uvedením data nákupu, je zjednodušené a necitlivé. Vyplývá to doufám z neznalosti té doby a nepochopení mého příspěvku. Co jsem četla či hodlám číst a jaký mám na přečtené knihy názor je k nahlédnutí v mém profilu.
nightlybird: Ty většinou trefíš hřebíček na hlavičku! Já jsem to přečetla před rokem, když jsem dělala pořádek v knihovně a naprosto nevím, kde se tam ta kniha sakra vzala? Nikdo z rodiny se k ní neznal, ale budiž, řekla jsem si a dala se do toho. Částečně mne to pobavilo, víc mi ale šel mráz po zádech a to docela dost. Myslím si ale, že pokud by to dnes četlo nějaké dítě, tak politický a ohlupující podtext nepochopí a nejspíš i přeskočí, protože nebude chápat, o čem je řeč. Bude je bavit hlavní dějová linie a hlavní hrdinka - odvážná školačka. Zbytek pustí z hlavy, aspoň doufám.
RADOST - doufám, že od dob 1.třídy se vám literární vkus zlepšil. Každý ale máme své hříchy - mně byl na konci 1. třídy zabaven kouzelný sešit - Buffalo Bill, hrdina Divokého západu - čtený pod lavicí a dokonce později, před maturitou, za stejných okolností Tarzan a poklad Oparu. Jestli ale tady někde napíšete, že vaší další oblíbenou knihou byl Pavlík Morozov - tak jste ztracená duše.
Štítky knihy
pro děti ruská literatura škola
Skrýt reklamy
no, je to velmi pěkná dětská knížka i dnes, patří rozhodně k nadprůměru v dětské literatuře. Jinak musím polemizovat s Radostí, ano tolik dětských knížek jako je dnes skutečně nebylo, ale bylo jich hodně i velmi kvalitní, už z první republiky na děti čekal Kocourek Mikeš, Bubáci a hastrmani, Ferda mravenec, komiksové příběhy pejska Punťi, Broučci, Dášeňka, Bratrstvo bílého klíče,......a to jen česká literatura
ale pokud se týká politického ohlupujícího textu, měla jsem možnost si ho pročíst minulý týden ve vlaku, bylo to pojednání o časopise Dikobraz v běhu věků