Otec na útěku diskuze

(SPOILER) Děkuji aenigmě za komentář. Čím více feministek sem napíše své recenze, tím více je vidět jejich zbabělost, bezcitnost a nedostatek empatie. Nejen, že se schovávají za internetové pseudonymy, ale navíc ukazují, jak pro stromy nevidí les - účelově odvádějí pozornost od hlavního tématu knihy - bezpráví a nevymahatelnosti zákonů při rozvodech. A také proto jsem nechal napsat ediční poznámku - aby bylo zřejmé, že feminismus v konečném důsledku škodí i ženám.

Volání krve v sobě máme skoro všichni, jen málokdo to přizná. Proč si lidé pořizují vlastní děti, když jsou jich plné děcáky? Protože chtějí vlastní krev. Srovnání s pisatelčiným sousedem nechápu, co tím chtěl básník říct? Napsal ten soused knihu, že bych si ji pro srovnání přečetl?

Laktační psychóza, eutanazie, podpantofláci, šaría v Íránu, žena v mešitě, moje matka - to všechno jsou jen směšné pokusy, jak zamlžit klíčová poselství knihy - nefunkční justici, soudce jako bezcharakterní podvodníky, ohýbání práva, novinářskou prostituci, nezájem společnosti o rodovou diskriminaci a feminismus jako nenávistnou ideologii. Nikdo na světě se nezalíbí všem a určitě se ve spoustě zmíněných témat budu s mnohými rozcházet, ale knihu jsem nepsal jako prezentaci vlastních názorů, nýbrž abych ukázal, jak nefunkční jsou české instituce a spolu s nimi i mezinárodní organismy, vytvořené pro ochranu práv.

Arménii nijak neidealizuji, a mohu souhlasit, že za synovým posledním únosem zřejmě byla korupce. Ovšem nemá to nic společného s patriarchátem, úplatky existují všude nehledě na společenský systém.

Misogynie je typický feministický blábol, když nejsou věcné argumenty k tématu. Vnímavému čtenáři jistě neušlo, jak dobře jsem vycházel s synovou učitelkou nebo se svou učitelkou cizích jazyků, jak dobře se mi spolupracovalo s ředitelkou synovy školy, realitní makléřkou nebo s ženami pronajímatelkami, takže to s tou misogynií nebude tak žhavé. A ona slavná "pomstychtivost" při víkendovém zájmu bývalky o syna nebyla žádná pomsta, ale odůvodněný strach z dalšího synova únosu, který ostatně proběhl jen o měsíc později. Dělat ze strachu o dítě pomstychtivost, to se vám, nevážená aenigmo, moc nepovedlo.

Závěrem bych čtenáře těchto stránek upozornil na jejich sektářskou povahu, protože zdaleka ne každý čtenář zde může popsat svůj dojem z knihy. Za dva roky se mi ozvaly desítky čtenářů a všechny jsem posílal na nejrůznější stránky, aby tam napsali pár vět recenze. Zatímco na stránkách distributorů to je normální, zde se to nikomu nepodařilo. Takže kdo si chce udělat o knize pestřejší obrázek, ať se podívá na stránky Knižního klubu, Kosmasu nebo Luxoru, na Slovensku třeba na Martinus.