Pole orná a válečná diskuze

Tento román, který je ovlivněn první světovou válkou, nemá jednotný děj, ale skládá se z řady epizod, které nemají věcnou ani jinou souvislost. Vytváří tu dva světy, které staví do protikladu – mírový vesnický a válečný. Vančura chce ukázat jak válka převrací životy lidí, ukazuje, že i zlodějíček a ničema se může stát hrdinou (neoslavuje jeho hrdinství, je vyzdvihován fakt, že je oslavován ničema). 5. vyd. Z přebalu knihy: Rod hrdých baronů Danowitzů z Ouhrova hyne a zaniká v zmatku nesmyslné a bláznivé světové světové války, v níž pyšný dědic rodu umírá na válečném poli, umírá však – jaký výsměch osudu – proti představám rodové tradice smrtí zcela nedůstojnou. Pro pyšného starého barona tím vymřel poslední representační dědic, neboť druhý syn, Josef, nemá vlastnosti šlechtice. Je ironií, že duch panovačných baronů našel v mnohém příbuznou duši v ouhrovském idiotu, bezděčném vrahovi, kterým je František Řeka, pasák volů na jejich panství. I on prošel liticí války a byl její nepoznanou obětí, válečníkem z náhody, vojákem bez práv a povinností, hmotou bez duše. Pole orná a válečná je román, kterým Vladislav Vančura bezohledně strhává roušku nad hrozným živořením zemědělského dělnictva, jehož vysněným ideálem byla pruhovaná kazajka starobince, zatím co baron z majetku, vydřeného těmito dělníky, velkoryse udržuje šlechtický přepych. Válku samu ukázal Vladislav Vančura v plné hrůze a štítivosti, jako nelidský zločin lidí bez rozumu a bez srdce, jenž nalezne porozumění jen u idiota a exaltovaného šlechtice. Vladislav Vančura zachycuje svým dílem pravou podobu člověka, skutečného života, lidské důstojnosti i bídy.... celý text