Povídky z Brownfieldu diskuze
Jaroslav Tymich
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/434211/bmid_povidky-z-brownfieldu-cvq-434211.jpg
4
11
11
Autor je inženýr chemie se specializací na ekologii. Léta strávená prací v chemickém průmyslu a bohaté zážitky ze soukolí továrny jej inspirovaly k sepsání povídek, které vykreslují radosti a problémy zaměstnanců v tomto specifickém prostředí. Elektronika postupně ovládá řízení výroby, ale člověka nelze zcela nahradit. Atmosféru ve firmě tvoří lidé a na nich stojí a padá i úspěch společnosti. Díky lidem podnik žije, má svá pravidla, své zákony. Díky lidem je továrna šťastná nebo nešťastná, má naději nebo ne. Každá z dvaceti sedmi povídek obsahuje snímek ze života jednoho pracovníka ve výrobním podniku. Ze střípků těchto náhledů je možné složit obrázek celé společnosti, protože všichni pracovníci se podílejí na jejím celkovém výsledku, ale v první řadě do zaměstnání chodí žít své životy.... celý text
Povídky Literatura česká
Vydáno: 2020 , Naše vojskoOriginální název:
Povídky z Brownfieldu, 2020
více info...
Diskuze o knize (1)
Přidat komentář
Část díla
Bedna jablek
2020
Chyba
2020
Chyba ve výpočtu
2020
Dámská šatna
2020
Data
2020
Autorovy další knížky
| 2020 | Povídky z Brownfieldu |
| 2024 | Pět klíčů k Blaníku |
Dílo to je pěkné, opravdu vychází z prostředí chemické továrny. Je to psané, aby se to dobře četlo (a prodávalo), takže jsou k realitě přidané zápletky, humor, láska, sex, happy endy.
Pod panem autorem jsem ve Spolaně pracoval, některé kolegy jsem v knize poznal. Pana Peršína, Aničku, kterou jsme měli všichni rádi, pana Veselého.
Autor se tu zhmotnil do několika postav. Já ho nejvíc poznal v postavě křiváka Bureše, protože úplně stejně podlým způsobem vyhodil z práce i mně. Tedy přesněji on úplně ne, ale byl nadřízený mé nadřízené, které její podrazácký postup bez mrknutí oka schválil. Ovšem asi do roka ho Pánbůh potrestal smrtelným úrazem podřízeného, v knize se jmenuje Sojka, ve skutečnosti se jmenoval Huml. Autor se nervově zhroutil a o své vysoce postavené místo přišel.
Jak ho znám, knihu jistě vydal až po svém odchodu ze Spolany. Byl to velký zbabělec. Po mém vyhazovu mě potkal dvakrát a pokaždé se bez pozdravu rychlým krokem vzdálil.