Proměny diskuze

Proměny
https://www.databazeknih.cz/img/books/57_/57704/bmid_promeny-kAW-57704.jpg 4 195 195
Koupit Ekniha zdarma Antikvariát

Jen málo děl světové literatury je tak slavných jako Ovidiovy Proměny. Geniální básník, jenž byl na vrcholu slávy vyhoštěn císařem Augustem z neznámých důvodů do vyhnanství, jimi vytvořil stěžejní dílo starořímské literatury, v němž zúročil své hluboké literární znalosti, ale především dal košatě rozkvést své překypující fantazii a básnickému mistrovství. Rozsáhlá skladba o 15 knihách je pásmem příběhů z řecké a římské mytologie, jejichž společným tématem je proměna-člověka ve zvíře, rostlinu, hvězdu apod. Mistrovská fabulace, vypravěčské umění a výrazová virtuozita zajistily Proměnám nesmrtelnost, a to i ve výtvarném umění, a neutuchající čtenářskou oblibu. Po stránce umělecké jsou Proměny dílem, které dalo vzniknout nejsilnějším stránkám Ovidiova básnického nadání, hravé lehkosti jeho fantazie a umění vyjádřit duševní hnutí jednajících osob. S neobyčejnou lehkostí střídá obrazy smutné a veselé, dojemné a hrozné, vznešené a směšné. Láska zde vystupuje v nejrozličnějších obdobách, ačkoliv milostná témata ani zdaleka nejsou jediná.... celý text

Literatura světová Poezie Mytologie
Vydáno: , Svoboda
Originální název:

Metamorphoses


více info...

Diskuze o knize (2)

Přidat komentář
ClavusHřebík
08.04.2022
ClavusHřebík

oVIDIUS BYL UPLNE K NICEMU CLOVEK

whack
18.02.2017 4 z 5
whack

„On (Pytagoras) prvý odsúdil ľudský zlozvyk predkladať na stoly mäso zabitých zvierat a vyriekol takéto rozvážne slová: Prestaňte, ľudia, telo si zneucťovať pokrmom z mäsa! Na poli rodia sa plody, pod ťarchou ovocia k zemi kloní sa konár a z viniča visia dužnaté strapce. Rastie dosť sladkých rastlín i takých, ktoré sa dajú zmäkčiť a zlahodiť ohňom. Nikto vám neberie spred úst biely mok mlieka a plásty medu z voňavých kvetov. Bohatstvom darov vás zahŕňa zem a ponúka hojnosť lahodných plodov a jedla, pre ktoré netreba vraždiť. Jedine zvieratá tíšia hlad mäsom, ale nie všetky. Napríklad, kone lichva a drobný statok, to všetko živí sa trávou a pokrmom z bylín, kým zvieratá krutých, surových sklonov sa tešia hostine z mäsa a krvi: arménske tigre, medvede, zúrivé levy a vlci. Ach, aký veľký to zločin, pchať útroby do vlastných útrob, pažravé telo si vypásať telom pobitých zvierat, na úkor života a živého tvora si uchovať život! Niet vari pri takej hojnosti plodov, čo matka zem rodí, pre teba rozkoše väčšej, ako hrýzť ostrými zubami mäso nešťastnej obete a v šľapajach Kyklopov kráčať? Vari len vtedy, keď zabiješ iného tvora, si môžeš utíšiť hlad a zasýtiť hanebnú pažravosť brucha?“

(strana 289)